Deflace

Deflace je všeobecný pokles cenové hladiny, kdy míra inflace klesne pod nulu a peníze získávají na kupní síle. Nezaměňuje se s dezinflací, tedy pouhým zpomalením růstu cen. Vzniká například při propadu poptávky domácností a firem a obvykle ji provází pokles investic a růst nezaměstnanosti.

Historie

Po skončení napoleonských válek v roce 1815 prošla Evropa přechodem z válečné ekonomiky na mírovou. Ceny zboží prudce klesaly a mnoho zemí bojovalo s hospodářskou stagnací.

V období zlatého standardu v poslední čtvrtině 19. století ceny dlouhodobě klesaly. Podle Miltona Friedmana se ve Spojených státech v letech 1875–1896 snižovaly v průměru o 1,7 % ročně.

Nejznámější a nejničivější deflační období nastalo během Velké hospodářské krize. Ve Spojených státech klesaly ceny v letech 1930–1933 zhruba o 10 % ročně, což vedlo k masovým bankrotům podniků, bank i jednotlivců; do roku 1933 bylo zavřeno přes devět tisíc bank. Nezaměstnanost dosáhla v roce 1933 téměř 25 %. Americký ekonom Irving Fisher na této zkušenosti postavil teorii dluhové deflace: klesající ceny zvyšují skutečnou tíhu dluhů, dlužníci prodávají majetek a ceny tím klesají dál.

V Československu provázela deflace stabilizaci koruny po měnové odluce. První ministr financí Alois Rašín prosazoval rozpočtové úspory a posílení koruny. V letech 1921–1923 klesla cenová hladina o 43 %, vývoz o 53 % a počet nezaměstnaných vzrostl ze 72 tisíc na 207 tisíc. Rašínova deflační politika je dodnes předmětem ekonomických debat.

Moderní příklad deflace představuje Japonsko od 90. let 20. století. Po prasknutí realitní a akciové bubliny na přelomu 80. a 90. let vstoupila japonská ekonomika do období dlouhodobé stagnace a mírné deflace. Toto období, známé jako „ztracené dekády“, ukázalo, jak obtížné je z deflace vystoupit i při použití moderních měnových nástrojů.

Evropa čelila deflačním tlakům po finanční krizi 2008, zejména v letech 2014–2016, kdy ceny klesaly v několika zemích eurozóny. Evropská centrální banka reagovala zápornými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů v hodnotě bilionů eur.

Příčiny a důsledky deflace

Deflaci může vyvolat propad poptávky, kdy domácnosti a firmy omezí výdaje, nebo nedostatek peněz v ekonomice. Při pevně omezeném množství peněz, například za zlatého standardu, nastává deflace, kdykoli hospodářství roste rychleji než zásoba peněz. Ceny mohou klesat také díky růstu produktivity, kdy se zboží vyrábí levněji.

Nebezpečná je deflace provázená propadem poptávky. Lidé odkládají nákupy v očekávání nižších cen, firmy omezují výrobu a propouštějí a dlužníci splácejí půjčky penězi, které mají vyšší hodnotu než v době půjčky. Tento sled může přerůst v deflační spirálu, z níž se ekonomika dostává jen obtížně.