Karlsburg

Karlsburg (maďarsky Gyulafehérvár, rumunsky Alba Iulia) je historické město v Sedmihradsku, které po staletí sloužilo jako sídelní město sedmihradských knížat a sídlo nejvýznamnější sedmihradské mincovny. Ražby z karlsburské mincovny patří k nejcennějším numismatickým památkám středoevropského regionu.

Historie

Historie Karlsburgu sahá do římské doby, kdy zde stálo město Apulum, jedno z nejvýznamnějších center římské provincie Dácie. Po příchodu Maďarů do Karpatské kotliny se město stalo sídlem sedmihradského biskupa a důležitým správním centrem. Latinský název Alba Iulia odkazuje na římský původ osídlení.

Po vzniku samostatného Sedmihradského knížectví roku 1541 se Karlsburg stal hlavním městem a rezidencí knížat. Bethlen Gábor zde vybudoval reprezentativní palác a založil akademii, která přitahovala učence z celé protestantské Evropy. Město se stalo centrem kalvínské vzdělanosti a kultury v době, kdy katolická protireformace ovládala většinu střední Evropy.

Po připojení Sedmihradska k habsburské monarchii roku 1691 bylo město přejmenováno na Karlsburg na počest císaře Karla VI. V 18. století zde Habsburkové vybudovali mohutnou hvězdicovou pevnost, která patří k největším bastionovým opevněním v Evropě a dodnes dominuje městu.

Pro rumunské dějiny má Alba Iulia mimořádný význam. Dne 1. prosince 1918 zde bylo vyhlášeno sjednocení Sedmihradska s Rumunskem a roku 1922 byl v místní katedrále korunován král Ferdinand I. rumunským králem. Datum 1. prosince je dnes rumunským státním svátkem.

Karlsburská mincovna

Mincovna v Karlsburgu patřila k nejvýznamnějším mincovním dílnám Sedmihradska a později celé habsburské monarchie. Její činnost je doložena od 16. století, kdy zde sedmihradská knížata razila vlastní mince. Mincovní značka A-I nebo K-B identifikuje ražby pocházející z tohoto centra.

Za vlády sedmihradských knížat se v Karlsburgu razily zlaté dukáty, stříbrné tolary a jejich díly, groše i drobná oběživa. Ražby nesly znaky vládnoucích rodů – Báthoryů, Bethlenů, Rákócziů – a dokumentují politické dějiny knížectví. Kvalita karlsburských ražeb dosahovala vysoké úrovně a mince sloužily i reprezentačním účelům v diplomatických stycích.

Po připojení k habsburské monarchii pokračovala mincovna v činnosti jako součást říšského mincovního systému. Razily se zde především stříbrné a měděné mince pro uherský trh. Mincovna fungovala až do 19. století a její produkce zahrnuje tisíce různých typů a ročníků. Pro sběratele představují karlsburské ražby fascinující oblast kombinující uherskou, sedmihradskou a habsburskou numismatickou tradici.

Zajímavosti

• Hvězdicová pevnost v Alba Iulii je jednou z nejlépe dochovaných bastionových fortifikací v Evropě a je přístupná veřejnosti.
• V karlsburské katedrále jsou pohřbeni sedmihradská knížata i uherský národní hrdina Jan Hunyadi.
• Město uchovává památku na rumunského národního hrdinu Horeu, vůdce selského povstání z roku 1784, který zde byl popraven.