Karlsburská mincovna
Karlsburská mincovna byla mincovna v sedmihradském městě Karlsburg (Gyulafehérvár, dnes Alba Iulia v Rumunsku). Za Habsburků razila zlaté, stříbrné i měděné mince se značkami A–I, C–A, E a nakonec GY. F., za Marie Terezie byla druhou nejvýznamnější zlatou mincovnou monarchie. Zrušena byla roku 1871.
| Značka na ražbách | od 1716 |
|---|---|
| Mincovní značky | A–I, C–A (od 1746), E (1766–1867), GY. F. (1868–1871) |
| Iniciály úředníků | H.–G. (1765–1776), H.–S. (1777–1780) |
| Mincmistr a vardajn 1765–1780 | Anton Joseph Hammerschmid; Alexander de Gagia, od 1777 Gottfried Schickmayer von Steindelbach |
| Kovy | zlato, stříbro, měď |
| Zánik | 1871, zařízení převezeno do Kremnice |
| Dnešní název města | Alba Iulia (Rumunsko) |
Historie
V Gyulafehérváru, sídle sedmihradských knížat, se razilo už v 17. století – za Gabriela Báthoryho a nejvíce za Gabriela Betlena, kdy mincovna vyráběla i zlato. Po začlenění Sedmihradska do habsburské monarchie mincovnu převzali Habsburkové a umístili ji v jižní části nové pevnosti Alba Carolina. Město dostalo na počest císaře Karla VI. jméno Karlsburg.
Habsburská značka mincovny se na mincích objevuje od roku 1716, nejprve jako „A–I“ (Alba Iulia). Později se mincovní označení několikrát změnilo podle toho, jak monarchie sjednocovala značení svých mincoven; díky tomu lze karlsburskou ražbu odlišit od stejného nominálu a ročníku z jiné mincovny.
Za vlády Marie Terezie byl Karlsburg po Kremnici druhou nejvýznamnější mincovnou monarchie pro ražbu zlata. Od roku 1781 zde vznikaly dukáty a stříbrné dvacetníky, desetníky a trojníky se značkou E, nikoli však tolary, půltolary a měď. Za revoluce roku 1848 se zde razil dukát se značkou E.
Od roku 1868 razil Karlsburg vlastní uherské typy se značkou GY. F. (Gyulafehérvár); toho roku vyrazil ještě 168 304 spolkových tolarů. Zlatníky se značkou GY. F. vznikaly ještě roku 1870. Roku 1871 byla mincovna zrušena a její zařízení převezli do Kremnice.
Mincovní značky a ražby
Karlsburské ražby se určují podle mincovních značek. Kromě rané značky „A–I“ se od roku 1746 používá dvojpísmeno „C–A“ (Carolina Alba), na mědi samotné „C“ a od roku 1766 písmeno „E“, které platilo až do roku 1867. V letech 1765–1780 nesly mince navíc iniciály mincmistra a vardajna – „AH–G“ a „H–G“ (1765–1776), „AH–GS“ a „H–S“ (1777–1780); větší mince mají počáteční písmena jména i příjmení, menší jen příjmení. Poslední značkou bylo „GY. F.“ (1868–1871).
Pozor na záměnu: iniciály „C–A“ na dukátech a drobných mincích z let 1774–1780 nepatří Karlsburgu, ale vídeňským úředníkům Cronbergovi a Aicherauovi.
