Komunismus

Komunismus je radikální politická ideologie usilující o vytvoření beztřídní společnosti bez soukromého vlastnictví, státu a peněz, kde výrobní prostředky patří celé společnosti a platí princip „od každého podle schopností, každému podle potřeb". V českých zemích komunistická strana vládla v letech 1948–1989, ale namísto slibované beztřídní společnosti vytvořila totalitní diktaturu se státním kapitalismem. Komunistický režim zrušil tržní ekonomiku, soukromé vlastnictví a konvertibilní měnu, což vedlo k ekonomickému zaostávání a společenské stagnaci.

Historie

Komunistické ideje pronikly do českých zemí po ruské revoluci 1917. Levice sociální demokracie v čele s Bohumírem Šmeralem obdivovala bolševický experiment. Všeobecná stávka v prosinci 1920 požadovala sovětskou republiku. Komunistická strana Československa vznikla v květnu 1921 sloučením marxistické levice. Klement Gottwald se stal vůdcem strany prosazující stalinskou linii třídního boje a diktatury proletariátu.

Meziválečná KSČ byla masovou stranou s 350 tisíci členy. Rudé odbory organizovaly stávky, Komsomol mobilizoval mládež, Rudá pomoc podporovala politické vězně. Komunistická kultura vytvořila paralelní společnost – Dělnické tělocvičné jednoty, divadlo D34, časopis Rudé právo. Moskevská internacionála řídila československé komunisty prostřednictvím instruktorů a financí. Bolševizace strany vyloučila reformisty.

Stalinské čistky postihly československé komunisty v moskevském exilu. Zakladatelé strany jako Antonín Zápotocký mladší nebo Karel Kreibich byli popraveni. Gottwald přežil díky absolutní loajalitě Stalinovi. Mnichovská krize radikalizovala masy zklamané západními demokraciemi. Německo-sovětský pakt zdiskreditoval komunisty. Ilegální KSČ během okupace postupně obnovila vliv díky odbojové činnosti po napadení SSSR.

Osvobození Rudou armádou posílilo komunistické pozice. KSČ získala ve volbách 1946 38 procent hlasů. Gottwald vedl vládu Národní fronty postupně ovládanou komunisty. Znárodnění, pozemková reforma a retribuce oslabily buržoazii. Únorová krize 1948 vyústila v komunistický puč. Akční výbory Národní fronty převzaly moc. Demokratičtí politici emigrovali nebo byli uvězněni. Beneš abdikoval, Masaryk zahynul.

Budování komunismu po sovětském vzoru znamenalo teror a ekonomickou transformaci. Politické procesy poslaly na smrt stovky odpůrců včetně komunistů jako Slánský nebo Clementis. Kolektivizace zničila selský stav. Znárodnění likvidovalo soukromé podnikání. Pracovní tábory v uranových dolech a při stavbách přehrad využívaly otrockou práci. Církev byla pronásledována, inteligence decimována.

Destalinizace po smrti Stalina 1953 zmírnila teror, ale komunistický systém zůstal. Antonín Novotný kombinoval konzervativní politiku s ekonomickou liberalizací. Ekonomická reforma šedesátých let hledala tržní prvky v plánovité ekonomice. Kulturní uvolnění přineslo novou vlnu filmu a literatury. Reformní komunisté kolem Alexandra Dubčeka připravovali socialismus s lidskou tváří.

Pražské jaro 1968 představovalo pokus o reformu komunismu zevnitř. Akční program KSČ sliboval demokratizaci, federalizaci a ekonomickou reformu při zachování vedoucí úlohy strany. Moskva viděla v reformách ohrožení komunistického bloku. Invaze vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 ukončila reformy. Normalizace Gustáva Husáka obnovila tvrdý komunismus. Charta 77 kritizovala porušování lidských práv.

Perestrojka Michaila Gorbačova destabilizovala československý komunismus. Vedení KSČ odmítalo reformy. Pád Berlínské zdi spustil lavinu. Sametová revoluce v listopadu 1989 svrhla komunistický režim. Václav Havel se stal prezidentem, komunisté ztratili moc. Majetek KSČ byl zkonfiskován, Státní bezpečnost rozpuštěna, politická rehabilitace napravila křivdy.

Postkomunistická transformace likvidovala zbytky komunistického systému. Lustrační zákon omezil bývalé komunistické funkcionáře. KSČM jako nástupnická strana získává 10-15 procent hlasů. Nostalgie po komunistických jistotách přetrvává u části populace. Antikomunismus zůstává silným politickým tématem. Vyrovnávání s komunistickou minulostí pokračuje prostřednictvím Ústavu pro studium totalitních režimů.

Komunistická ekonomika a zrušení peněz

Komunistická ideologie slibovala zrušení peněz a přechod k naturální distribuci. Realita byla opačná – hyperregulace peněžního oběhu. Koruna nebyla konvertibilní, existovaly oddělené okruhy bezhotovostních a hotovostních peněz. Podniky nemohly volně nakládat s prostředky na účtech. Devizový monopol státu znemožňoval držení cizí měny. Tuzexové poukázky vytvořily paralelní měnu pro nedostatkové západní zboží.

Centrální plánování určovalo výrobu, ceny, mzdy i spotřebu. Pětiletky stanovily nereálné cíle vedoucí k falšování statistik. Měkké rozpočtové omezení umožňovalo neefektivním podnikům přežívat. Absence tržních signálů vedla k alokační neefektivnosti. Fronty na nedostatkové zboží kontrastovaly s přebytkem neprodejných výrobků. Šedá ekonomika úplatků a protislužeb nahrazovala peněžní vztahy.

Komunistické mincovnictví ztratilo ekonomický význam, stalo se propagandou. Pamětní ražby oslavovaly výročí VŘSR, vítězství nad fašismem, budování socialismu. Stříbrné stokoruny a pětisetkoruny byly thesaurovány jako úložiště hodnoty při absenci jiných možností. Zlaté dukáty se oficiálně nerazily, zlato bylo státním monopolem. Sběratelství starých mincí bylo tolerováno jako apolitický koníček.

Hospodářská kriminalita kvetla v prostředí nedostatku a regulací. Rozkrádání socialistického majetku bylo masové. Veksláci nelegálně obchodovali s valutami. Překupníci vytvářeli černý trh s nedostatkovým zbožím. Korupce prostupovala celý systém. Nomenklaturní privilegia vytvořila kvazitřídní společnost v rozporu s komunistickou ideologií rovnosti.

Zajímavosti

• Komunistické zlato – KSČ ukryla v Moskvě 100 tun zlata, které dodnes nebyly nalezeny
• Největší socha – Stalinův pomník na Letné byl největší sochou v Evropě, stál 650 milionů korun
• Uranový gulag – V jáchymovských dolech zemřelo přes 5000 politických vězňů těžících uran pro SSSR
• Komunistická šlechta – Nomenklatura čítala 80 tisíc privilegovaných rodin s přístupem k západnímu zboží
• Měnový podvod – Komunisté vytiskli roku 1953 falešné koruny v hodnotě 20 miliard pro okradení obyvatel
• Rudá knihovna – Režim spálil nebo zničil přes 27 milionů knih považovaných za škodlivé