Konšel

Konšel byl člen městské rady ve středověkých a raně novověkých městech, který spolu s ostatními konšely spravoval městské záležitosti a vykonával soudní pravomoc. Tato funkce představovala vrchol městské samosprávy a konšelé tvořili nejužší vedení města společně s purkmistrem nebo rychtářem.

Historie

Slovo konšel pochází z latinského consul, které původně označovalo nejvyšší úředníky římské republiky. Ve středověku se tento termín začal používat pro členy městských rad v italských městských republikách a odtud se rozšířil do celé Evropy. Do českých zemí pronikl pojem konšel spolu s německým městským právem ve 13. století, kdy docházelo k masivnímu zakládání měst za posledních Přemyslovců. První doložené městské rady s konšely vznikaly v královských městech jako byla Praha, Brno nebo Jihlava.

Konšelský úřad se v českých městech etabloval během vlády Jana Lucemburského a zejména Karla IV., kdy došlo k výraznému posílení městské samosprávy. Konšelé byli voleni z řad měšťanů, přičemž právo volit a být volen měli pouze plnoprávní měšťané vlastnící nemovitost ve městě a vykonávající řemeslo nebo obchod. Počet konšelů se lišil podle velikosti města, v královských městech obvykle zasedalo dvanáct konšelů, v menších městech mohlo být konšelů šest až osm.

Zlatý věk konšelské samosprávy nastal v 15. a 16. století, kdy města dosáhla značné ekonomické prosperity a politického vlivu. Konšelé spravovali městský majetek, vybírali daně, dohlíželi na cechovní řemesla, soudili měšťany v civilních i trestních věcech a zastupovali město při jednáních se šlechtou nebo panovníkem. V Praze existovaly dokonce tři samostatné konšelské sbory pro Staré Město, Nové Město a Malou Stranu, které společně tvořily městskou reprezentaci.

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 došlo k výraznému omezení městské samosprávy. Ferdinand II. Habsburský vydal Obnovené zřízení zemské, které podřídilo města přímé kontrole královských úředníků. Konšelé sice formálně existovali dál, ale jejich volba podléhala schválení královským hejtmanem a jejich pravomoci byly značně omezeny. Města ztratila právo svobodné volby konšelů a tato funkce se často stávala dědičnou nebo byla obsazována podle vůle vrchnosti.

Definitivní zánik konšelského úřadu přinesly reformy Josefa II. Habsburského a následně revoluce roku 1848. Moderní obecní zřízení z roku 1849 nahradilo středověký systém konšelů voleným obecním zastupitelstvem a obecní radou. Termín konšel se však zachoval v historické paměti jako symbol městské samosprávy a občanských svobod.

Funkce a pravomoci konšela

Konšelé vykonávali správní, soudní a hospodářské funkce v rámci městské samosprávy. Jako členové městské rady rozhodovali o všech důležitých otázkách města, od správy městského majetku přes stanovení tržních řádů až po organizaci městské obrany. Konšelský sbor se scházel pravidelně, obvykle jednou týdně v radnici, kde projednával stížnosti měšťanů, žádosti cechů a další městské záležitosti.

Významnou součástí konšelských povinností byla soudní pravomoc. Konšelé zasedali jako soudci v městském soudu, který řešil spory mezi měšťany, trestné činy spáchané na území města a obchodní pře. Městský soud v čele s purkmistrem a konšely mohl vynášet i hrdelní rozsudky, i když ty musely být často potvrzeny královským úředníkem. Konšelé také dohlíželi na dodržování městských práv a privilegií, vedli městské knihy a pečetili důležité listiny městskou pečetí.

V hospodářské oblasti konšelé spravovali městský majetek, který zahrnoval nejen budovy a pozemky, ale často i vinice, rybníky, lesy nebo pivovary. Stanovovali výši městských daní a poplatků, kontrolovali cechovní výrobu a dohlíželi na pořádek na trzích. Konšelé také zastupovali město navenek při jednáních s okolní šlechtou, církevními institucemi nebo královskými úřady. Za svou službu pobírali konšelé plat z městské pokladny a požívali různých výsad, jako bylo osvobození od některých daní nebo čestné místo při veřejných slavnostech.

Zajímavosti

• Konšelé museli při nástupu do úřadu složit přísahu na evangelium a městská privilegia, že budou spravedlivě soudit a hájit zájmy města
• V některých městech existoval zvyk, že odstupující konšelé volili své nástupce, což vedlo k vytvoření uzavřených městských oligarchií
• Konšelský úřad byl často spojen s významným majetkem, proto se o tyto funkce vedly tvrdé politické boje mezi městskými rody
• V Praze se dochovaly konšelské manuály, které obsahují zápisy ze zasedání městské rady od 14. století a jsou cenným historickým pramenem
• Nejznámějším českým konšelem byl Jan Jessenius, který byl roku 1621 popraven na Staroměstském náměstí jako jeden z vůdců stavovského povstání