Korutany

Korutany jsou historická alpská země a bývalé vévodství v jižním Rakousku, kde působily významné mincovny v Celovci a Sankt Veit an der Glan. Korutanské mince, především fenigy a později groše se znakem korutanského lva, byly důležitou součástí jihoalpského měnového systému a obíhaly od Tyrolska po Kraňsko.

Historie

Korutany byly nejstarším slovanským knížectvím ve střední Evropě, založeným v sedmém století. Od osmého století se staly součástí Francké říše a později Svaté říše římské. První korutanské mince začali razit vévodové ze Sponheimů ve dvanáctém století v Celovci, hlavním městě země. Tyto rané ražby byly stříbrné fenigy s obrazem korutanského vévodského klobouku, jedinečného symbolu moci, který se používal při intronizaci korutanských vévodů na Knížím kameni u Krnského hradu. Ceremonie na Knížím kameni, kde nový vévoda přijímal moc ve slovinském jazyce, byla jedinečná v celé Evropě.

V roce 1335 přešly Korutany pod vládu Habsburků společně s Kraňskem a Štýrskem. Celelovecká mincovna byla rozšířena a začala razit větší stříbrné groše podle vídeňského vzoru. Korutanské groše nesly obraz korutanského štítu se třemi lvy a byly oblíbenou měnou v alpském obchodě. V patnáctém století byla založena druhá mincovna v Sankt Veit an der Glan, která razila především drobné mince pro místní trh. Korutanské stříbro pocházelo z dolů v Kremsbrücken a Friesachu, které patřily mezi nejbohatší v Alpách.

Za vlády císaře Maxmiliána I. na přelomu patnáctého a šestnáctého století byly korutanské mincovny modernizovány a začaly razit první velké stříbrné mince, půltolary a tolary. Tyto mince nesly portrét císaře a korutanský erb s třemi lvy. V sedmnáctém století Korutany těžce trpěly tureckými vpády a protestantskými nepokoji, což se negativně projevilo na mincovní produkci. Císař Ferdinand II. nechal v Celovci razit kiperové mince pro financování obrany proti Turkům. V osmnáctém století ztratily korutanské mincovny na významu a v roce 1764 byla výroba v Celovci ukončena. Poslední korutanské mince byly raženy jako provinční krejcary s korutanským lvem.

Křižovatka alpského obchodu

Korutany byly důležitým tranzitním územím mezi severem a jihem Evropy. Přes korutanské průsmyky procházely obchodní cesty z Vídně a Uher do Benátek a severní Itálie. Celovec se stal významným obchodním centrem, kde se směňovaly alpské produkty za středomořské zboží. Korutanské mince byly akceptovanou měnou v celém východoalpském prostoru a často se používaly při obchodu se železem, solí a dřevem.

Mincovny v Korutanech využívaly pokročilé těžební a hutní technologie. Friesach byl ve středověku jedním z nejdůležitějších center těžby stříbra v Alpách a místní odborníci byli zváni do jiných evropských dolů. Celelovecká mincovna experimentovala s různými slitinami a vyvinula techniku ražby dvoubarevných mincí kombinujících stříbro a měď. Korutanští rytci vytvářeli umělecky hodnotná razidla s detailním zpracováním heraldických motivů.

Zajímavosti

• Knížecí kámen u Celovce, kde probíhala intronizace vévodů, je zobrazen na několika korutanských pamětních mincích
• V korutanském Friesachu fungovala ve středověku největší koncentrace mincoven v Alpách - současně až pět
• Korutanský vévodský klobouk zobrazený na mincích byl jediným svého druhu v Evropě
• Při stavbě železnice byl u Celovce nalezen poklad 10 tisíc korutanských grošů z období tureckých válek
• Poslední korutanská mince byla vyražena v roce 1764, měděný krejcar s třemi lvy