Krejcar

Krejcar byla původně stříbrná mince ražená v Tyrolích po roce 1271 za vévody Meinharda II., která se stala základní drobnou mincí habsburské monarchie. Název pochází z latinského grossus cruciger nebo německého Kreutzer podle dvojitého kříže na reversu, který dal minci charakteristický vzhled po více než šest století.

Historie

Krejcar vznikl jako odpověď na potřebu kvalitní drobné stříbrné mince v alpských zemích. První ražby pocházejí z tyrolské mincovny v Meranu kolem roku 1271 za vlády Meinharda II. (1257–1295), hraběte tyrolského. Mince nesla obraz orlice a dvojitého kříže, podle kterého později dostala název cruciger (křížový groš), německy Kreutzer, česky krejcar.

Na našem území byl krejcar poprvé ražen za Ferdinanda I. (1526–1564) od roku 1561 v rámci zavedení zlatníkové měny. Mincovny v Praze, Jáchymově a Vratislavi produkovaly krejcary jako základní drobnou minci. Kromě jednoduchého krejcaru byly raženy násobky – 2krejcar, 10krejcar, 30krejcar (půlzlatník) a 60krejcar (zlatník).

Za Maxmiliána II. (1564–1576) byly stejné nominály raženy v týchž mincovnách, přibyla navíc mincovna v Českých Budějovicích. Roku 1573 se se zavedením tolarové měny krejcar i se svými násobky načas zmizel z oběhu. Vrátil se až roku 1619, kdy jej mincovní reformou opět zavedli stavové.

V období stavovského povstání se v oběhu objevil krejcar a jeho násobky – 3krejcar, 12krejcar, 24krejcar, 30krejcar a 48krejcar – ražené především v mincovnách českých a moravských. Zvláštní ražby vydával Fridrich Falcký (1619–1620) v Praze, Jáchymově, Opavě a Olešnici, včetně vzácných 12krejcarů a 48krejcarů. V Kutné Hoře se navíc razil 60krejcar (zlatník) a dlouhé (kiprové) mince 1620–1623.

Za Ferdinanda II. (1619–1637) byly raženy v mincovnách českých, moravských i slezských nejrůznější násobky krejcaru – 300krejcar, 150krejcar, 140krejcar, 120krejcar, 75krejcar, 70krejcar, 60krejcar, 57,5krejcar, 37krejcar, 48krejcar, 30krejcar, 24krejcar, 15krejcar, 12krejcar a 3krejcar. Po kaládě 1623 zůstal v oběhu již jen 3krejcar, krejcar a půlkrejcar, které byly raženy prakticky ve všech vládních mincovnách.

Za Marie Terezie (1740–1780) přešly krejcary významnou proměnou. Roku 1760 byly stříbrné krejcary nahrazeny měděnými spolu s měděnou grešlí. Jednalo se o první kreditní peníze v českých zemích – jejich nominální hodnota převyšovala hodnotu kovu. Raženy byly nominály 30krejcar, 20krejcar, 17krejcar, 15krejcar, 10krejcar, 6krejcar, 3krejcar, krejcar a půlkrejcar v jediné české mincovně pražské.

Poslední panovník, který razil krejcary na našem území, byl František Josef I. (1848–1916). Byly to 20 a 6krejcar stříbrný a 3krejcar, 2krejcar, krejcar, půlkrejcar a čtvrtkrejcar měděný. Poslední českou habsburskou vládní ražbou vůbec je 20krejcar ročníku 1856 se značkou mincovny Praha.

Systém krejcarových nominálů

Krejcar tvořil základ habsburského měnového systému. Základní přepočty se měnily podle období: ve zlatníkové měně (1559–1753) platilo 1 zlatník = 60 krejcarů, v konvenční měně (1753–1857) 1 zlatník = 60 krejcarů konvenční měny, v rakouské měně (1857–1892) 1 zlatý = 100 krejcarů.

Nejběžnější nominály představovaly: 3krejcar (grešle), 6krejcar (šesták), 10krejcar (desetník), 15krejcar (patnáctník), 20krejcar (dvacetník), 30krejcar (půlzlatník). Výjimečné vysoké nominály jako 300krejcar (5 zlatých) se razily pouze jako reprezentační mince.

Ikonografie krejcarů sledovala dobové trendy – od prostého dvojitého kříže přes císařskou orlici s erbem po portréty panovníků. Leopold I. (1657–1705) zavedl nové násobky krejcarů – 15krejcar a 6krejcar, které byly většinou mincoven raženy v hojném počtu. Charakteristickým znakem zůstal kříž nebo číslice hodnoty v věnci.

Zajímavosti

• Název krejcar přežil konec monarchie – v lidové mluvě se haléř nazýval krejcar ještě v 50. letech 20. století
• Nejcennější český krejcar je 48krejcar Fridricha Falckého z Kutné Hory 1620 – v aukci dosáhl 1,2 milionu korun
• Měděné krejcary Marie Terezie lid nazýval "babky" podle portrétu stárnoucí panovnice
• Ve Vídni existovala hospoda "Zum letzten Kreuzer" (U posledního krejcaru), kde se platilo pouze těmito mincemi až do roku 1899
• Poslední krejcar vyražený v Praze roku 1856 má na rubu chybu – místo KREUZER je vyraženo KRUEZER