Kutná Hora

Kutná Hora byla od 13. do 16. století nejvýznamnějším centrem těžby stříbra a mincovnictví v Českém království, kde fungovala druhá nejdůležitější královská mincovna po Praze. Město získalo svůj význam díky bohatým nalezištím stříbrné rudy a stalo se ekonomickým srdcem středověkých Čech, jehož groše byly uznávanou měnou v celé Evropě.

Historie

Počátky Kutné Hory jako hornického města sahají do druhé poloviny 13. století, kdy byly v okolí objeveny bohaté žíly stříbrné rudy. První doložená zmínka o dolování pochází z roku 1289, ale systematická těžba začala pravděpodobně již kolem roku 1260. Název města vznikl podle kutání (dolování) a původního označení oblasti jako Hora. Rychlý rozvoj těžby přilákal horníky z německých báňských oblastí, především ze Saska a Tyrolska.

Zásadní význam pro rozvoj Kutné Hory měla mincovní reforma krále Václava II. z roku 1300. Panovník zde založil centrální královskou mincovnu, která začala razit nové stříbrné mince - pražské groše. Tyto kvalitní mince s vysokým obsahem stříbra (3,9 gramu) se rychle staly oblíbeným platidlem nejen v českých zemích, ale v celé střední Evropě. Pro organizaci mincovny byl vydán právní kodex Ius regale montanorum (Horní právo), který upravoval těžbu i ražbu mincí.

Ve 14. století zažívala Kutná Hora období největšího rozkvětu. Za vlády Karla IV. a Václava IV. poskytovaly kutnohorské doly až 20 tun stříbra ročně, což představovalo třetinu evropské produkce. Město získalo četná privilegia včetně práva hradeb a vlastní správy. Italský cestovatel Aeneas Silvius Piccolomini (pozdější papež Pius II.) označil Kutnou Horu za druhé nejbohatší město království po Praze.

Husitské války přinesly Kutné Hoře těžké rány. V roce 1421 bylo město dobyto husitskými vojsky pod vedením Jana Žižky, který nechal pobít německé obyvatelstvo a zasypat některé doly. Ačkoliv král Zikmund Lucemburský město v roce 1437 znovu získal a obnovil mincovnu, produkce stříbra již nikdy nedosáhla předhusitské úrovně. Mincmistr Mikuláš ze Suchčí zavedl novou měnovou soustavu s drobnými mincemi - bílými penězi a haléři.

Za vlády Jagellonců došlo k částečnému oživení těžby i mincovní produkce. Vladislav II. Jagellonský nechal v Kutné Hoře od roku 1469 razit první velké stříbrné tolary podle saského vzoru. V roce 1488 byla zahájena výstavba pozdně gotického Vlašského dvora, který se stal sídlem mincovny a královské správy. Nejvýznamnějšími mincmistry této doby byli Jan Jeptiška, Petr Podivický nebo Jan Lídl.

V 16. století význam Kutné Hory postupně upadal kvůli vyčerpání snadno dostupných ložisek a konkurenci jiných těžebních oblastí, zejména Jáchymova. Ferdinand I. se pokusil oživit těžbu založením královského podniku pro odvodňování dolů, ale bez výraznějšího úspěchu. Mincovna nadále fungovala, razila tolary různých typů včetně tzv. lehkých pražských grošů, ale objem produkce klesal.

Třicetiletá válka zasadila kutnohorskému hornictví smrtelnou ránu. Město bylo několikrát obsazeno a vypleněno, doly zaplaveny a opuštěny. Poslední pokusy o obnovu těžby proběhly za vlády Marie Terezie a Josefa II. v 18. století, ale nebyly ekonomicky úspěšné. Mincovna definitivně ukončila činnost v roce 1726, kdy byla výroba mincí centralizována do Vídně a Kremnice.

Mincovní produkce a organizace

Mincovna v Kutné Hoře byla po staletí jednou z nejvýznamnějších v Evropě. Sídlila ve Vlašském dvoře, monumentální stavbě vybudované na konci 13. století a rozšířené koncem 15. století. Komplex zahrnoval kromě vlastních mincovních dílen také správní budovy, skladiště, ubytování pro mincovní úředníky a kapli.

Organizace kutnohorské mincovny byla přísně hierarchická. V čele stál královský mincmistr jmenovaný panovníkem, který odpovídal za kvalitu ražby a správné odvody do královské pokladny. Pod ním působili pregéři (raziči), kováři, huťaři, prubéři kontrolující kvalitu kovu a písaři vedoucí účetnictví. Celkově mincovna zaměstnávala 50 až 100 pracovníků podle intenzity výroby.

Nejslavnějším produktem Kutné Hory byl pražský groš, ražený od roku 1300 do poloviny 16. století. Vedle grošů se zde razily i jejich díly - parvy (půlgroše), drobné haléře a od konce 15. století také tolary a dukáty. Kutnohorské ražby byly známé vysokou kvalitou provedení a stabilním obsahem drahého kovu, což jim zajišťovalo důvěru obchodníků v celé Evropě.

Zajímavosti

• V Kutné Hoře bylo za dobu existence mincovny vyraženo odhadem přes 200 milionů pražských grošů
• Podle legend střežil kutnohorské poklady duch mincmistra Rutharda, který byl nespravedlivě popraven
• Chrám svaté Barbory, patronky horníků, patří mezi nejkrásnější gotické stavby střední Evropy
• Kostnice v Sedlci obsahuje kosti asi 40 000 lidí uspořádané do uměleckých kompozic
• Kutnohorský groš se stal vzorem pro polské groše ražené v Krakově
• V roce 1995 byla Kutná Hora zapsána na seznam světového dědictví UNESCO