Kýros Veliký

Kýros Veliký byl zakladatel perské Achaimenovské dynastie a první vládce sjednocené Perské říše, který panoval v letech 559 až 530 před naším letopočtem. Jeho říše se rozkládala od Egejského moře po řeku Indus a představovala největší říši tehdejšího světa. Pro numismatiku je Kýros významný jako tvůrce prvního jednotného měnového systému zahrnujícího zlaté, stříbrné a měděné mince, které umožnily efektivní správu rozsáhlé říše.

Historie

Kýros se narodil kolem roku 600 před naším letopočtem jako syn perského krále Kambýsa I. a médské princezny Mandany. Podle Hérodota byl jako dítě odsouzen k smrti médským králem Astyagem, svým dědem, který se obával proroctví o svém svržení vnukem. Kýros však byl zachráněn pastýřem a vychován v ústraní. Tato legenda připomíná příběhy jiných starověkých hrdinů, historická fakta jsou však sporná. V roce 559 před naším letopočtem nastoupil na perský trůn jako vazal Médského království.

V roce 553 před naším letopočtem zahájil Kýros povstání proti médskému králi Astyagovi. Po tříletém boji dobyl v roce 550 před naším letopočtem médské hlavní město Ekbatany a sjednotil Peršany a Médy pod svou vládou. Následovalo dobytí Lýdské říše krále Kroisa v roce 547 před naším letopočtem, čímž získal kontrolu nad Malou Asií včetně bohatých řeckých měst na pobřeží. Kroisa, známého svým bohatstvím, údajně ušetřil a učinil svým rádcem.

Největším Kýrovým triumfem bylo dobytí Babylonu v roce 539 před naším letopočtem. Město padlo bez boje, když Kýrova vojska odkloněním Eufratu pronikla do města korytem řeky. Kýros se prohlásil babylonským králem a vydal slavný Kýrův válec, první známou chartu lidských práv. Umožnil deportovaným národům včetně Židů návrat do vlasti a obnovení jejich svatyní. Tato tolerantní politika zajistila loajalitu podrobených národů.

Kýros vytvořil efektivní správní systém rozdělením říše na satrapie spravované místodržiteli. Zavedl jednotný daňový systém a vybudoval síť cest spojujících vzdálené části říše. Jeho náboženská tolerance byla výjimečná pro starověk, respektoval místní božstva a tradice. Zemřel v roce 530 před naším letopočtem během tažení proti kočovným Massagetům ve Střední Asii. Jeho hrob v Pasargadách je dodnes zachován a ctěn v Íránu.

Měnový systém Kýra Velikého

Kýros Veliký položil základy perského měnového systému, který později zdokonalil Dareios I. zavedením zlatého dariku. Za Kýrovy vlády byly raženy první perské mince podle lýdského vzoru, protože Lýdie byla kolébkou mincovnictví. Po dobytí Sard převzal Kýros lýdské mincovny a pokračoval v ražbě elektronových a zlatých statérů. Tyto mince nesly charakteristické zobrazení přední části lva a býka, symbol perské královské moci.

Kýros zavedl systém založený na stříbrném šekelu médského standardu a zlatém statéru. Tento duální systém umožňoval efektivní obchod napříč říší. Mincovny fungovaly v Sardech, Babylonu a dalších velkých městech. Kvalita a váha mincí byly přísně kontrolovány, což zajistilo jejich přijetí v mezinárodním obchodě. Perské mince se staly první skutečně mezinárodní měnou, přijímanou od Egypta po Indii.

Zajímavosti

• Kýros je jediným nežidovským panovníkem označeným v Bibli jako mesiáš za osvobození Židů z babylonského zajetí
• Jeho hrob v Pasargadách nese nápis: Jsem Kýros, který dal Peršanům říši
• Alexandr Veliký nechal restaurovat Kýrovu hrobku poškozenou lupiči
• Kýrův válec z roku 539 před naším letopočtem je považován za první deklaraci lidských práv
• Podle Xenofonta byl Kýros ideálním panovníkem, vzorem spravedlnosti a moudrosti
• Název Írán pochází z výrazu Árijská země, který používali už Kýrovi Peršané