Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek byl český a uherský král vládnoucí v letech 1453-1457, jediný syn císaře Albrechta II. Habsburského, který se narodil až čtyři měsíce po otcově smrti, což mu vyneslo přízvisko Pohrobek. Tento poslední Habsburk na českém trůně před nástupem dynastie v roce 1526 zemřel záhadně ve věku pouhých 17 let, čímž uvolnil cestu k české koruně Jiřímu z Poděbrad.

Historie

Budoucí král Ladislav Pohrobek přišel na svět 22. února 1440 v Komárně, několik měsíců po nečekané smrti svého otce Albrechta II., který zemřel na úplavici během tažení proti Turkům v říjnu 1439. Jeho matkou byla Alžběta Lucemburská, dcera císaře Zikmunda. Neobvyklé okolnosti narození, kdy se chlapec narodil jako sirotek po zemřelém panovníkovi, mu zajistily trvalé místo v historii pod přídomkem Pohrobek (latinsky Ladislaus Postumus).

Ihned po narození se stal Ladislav Pohrobek předmětem složitých dynastických sporů. Jako jediný mužský dědic měl automaticky nárok na rakouská vévodství, ale jeho práva na uherský a český trůn byla zpochybňována. V Uhrách vypukla občanská válka mezi stoupenci jeho matky Alžběty a polského krále Vladislava III. Jagellonského, kterého si část šlechty zvolila za krále. V Čechách zůstal trůn neobsazen a země byla spravována zemskými správci.

Mladý princ vyrůstal pod poručnictvím svého příbuzného, pozdějšího císaře Fridricha III., který jej držel na svém dvoře ve Vídni a později ve Vídeňském Novém Městě. Fridrich využíval kontroly nad Ladislavem Pohrobkem k prosazování vlastních politických zájmů a dlouho odmítal vydat chlapce do péče stavů jednotlivých zemí. Teprve pod tlakem rakouské šlechty, která v roce 1452 zahájila proti Fridrichovi povstání, byl Ladislav propuštěn z poručnictví.

V roce 1452 byl Ladislav Pohrobek uznán za uherského krále a 28. října 1453 byl na svatováclavském sněmu v Praze jednomyslně zvolen českým králem. Korunovace se uskutečnila 28. října téhož roku v katedrále sv. Víta. Mladičký panovník však neprojevoval o vládu v Čechách větší zájem a zdržoval se převážně ve Vídni a Budíně. Faktickou moc v Českém království vykonával zemský správce Jiří z Poděbrad, který byl zvolen stavovským sněmem v roce 1452.

Jiří z Poděbrad využil královy nepřítomnosti k systematickému upevňování své pozice. Obsadil klíčové hrady, získal kontrolu nad královskými městy včetně Prahy a vybudoval si širokou síť spojenců mezi šlechtou. Ladislav Pohrobek se pokusil omezit Jiřího vliv jmenováním vlastních úředníků, ale bez trvalé přítomnosti v zemi neměly tyto pokusy úspěch. Vztah mezi mladým králem a mocným zemským správcem byl napjatý, plný vzájemné nedůvěry.

Počátkem roku 1457 se Ladislav Pohrobek konečně rozhodl převzít osobní vládu v českých zemích. Důvodem jeho příjezdu do Prahy byla plánovaná svatba s Magdalenou Valois, dcerou francouzského krále Karla VII. Sňatek měl posílit mezinárodní postavení mladého panovníka a zajistit dynastickou kontinuitu. V září 1457 dorazil král do Prahy s velkým doprovodem a začal připravovat svatební slavnosti.

Dramatický zvrat nastal v listopadu 1457. Po popravě Ladislava Hunyadyho, bratra uherského regenta Jana Hunyadyho, kterou král nařídil v Budíně, vypuklo v Uhrách povstání. Ladislav Pohrobek se uchýlil do Prahy, kde však 23. listopadu 1457 náhle zemřel. Příčina smrti sedmnáctiletého panovníka zůstává dodnes nejasná - současníci spekulovali o otravě, moru nebo leukémii. Jeho nečekaná smrt otevřela cestu k českému trůnu Jiřímu z Poděbrad, který byl zvolen králem v březnu 1458.

Mincovní činnost a numismatické památky

Během krátké vlády Ladislava Pohrobka pokračovala činnost královských mincoven v Kutné Hoře, Praze a uherské Kremnici. Mincovní produkce této doby představuje zajímavý doklad přechodného období mezi husitskou epochou a nástupem Jiřího z Poděbrad. V Kutné Hoře byly raženy především drobné stříbrné nominály - jednostranné kruhové peníze a haléře s královským jménem a erbovními znaky.

Numismatickou raritu představují pražské groše s titulem Ladislava Pohrobka, které byly raženy buď přímo k jeho korunovaci, nebo při příležitosti jeho návštěvy Kutné Hory v roce 1454. Dnes jsou známy pouze tři exempláře těchto grošů, což je činí jedněmi z nejvzácnějších českých středověkých mincí. Vedle běžných grošů existují také tlusté pražské groše (dvojnásobné váhy), které sloužily patrně jako donační mince.

Z uherské produkce Ladislava Pohrobka jsou známy zlaté dukáty ražené v Kremnici s vyobrazením svatého Ladislava a královským erbem. Kromě toho byly v relativně velkém množství raženy drobné stříbrné nominály - uherské denáry s různými heraldickými motivy. Tyto mince dokládají snahu o udržení monetární stability v době politických turbulencí.

Zajímavosti

• Ladislav Pohrobek byl korunován českým králem ve věku pouhých 13 let svatováclavskou korunou
• Jeho záhadná smrt vedla k mnoha konspiračním teoriím - někteří viděli za otravou Jiřího z Poděbrad, jiní rod Hunyadyů
• Byl posledním králem z rodu Habsburků před jejich nástupem v roce 1526 s Ferdinandem I.
• Pražské groše s jeho jménem patří dnes k nejdražším českým mincím - jejich hodnota přesahuje miliony korun
• V době jeho vlády vznikl známý Ladislavův zákoník, který však nebyl nikdy plně realizován
• Jeho tělo bylo pohřbeno v královské hrobce v katedrále sv. Víta, kde spočívá dodnes