Litva

Litva je pobaltský stát s bohatou historií sahající do středověku, kdy Litevské velkoknížectví patřilo k největším státním útvarům Evropy. Litevské mincovnictví zahrnuje ražby od středověkých denárů po moderní kolekční mince a představuje zajímavou oblast pro sběratele.

Historie

Počátky litevské státnosti spadají do 13. století, kdy kníže Mindaugas sjednotil litevské kmeny a roku 1253 přijal královskou korunu. Litva zůstala posledním pohanským státem v Evropě až do roku 1387, kdy velkoknížete Jogailu přijetí křesťanství otevřelo cestu k polsko-litevské unii a polskému trůnu.

Za vlády Vytautase Velikého (1392–1430) dosáhlo Litevské velkoknížectví největšího územního rozsahu. Jeho hranice sahaly od Baltského moře až k Černému moři a zahrnovaly rozsáhlá území dnešního Běloruska a Ukrajiny. Litva se stala významnou evropskou mocností schopnou čelit jak Řádu německých rytířů na severu, tak tatarským chanátům na jihu.

Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, která spojila Litvu s Polskem v jednotný stát – Rzeczpospolitu. Litva si zachovala značnou autonomii včetně vlastního právního systému, armády a do jisté míry i měny. Toto spojení trvalo až do trojího dělení Polska v letech 1772–1795, kdy litevská území připadla Ruské říši.

Po první světové válce vyhlásila Litva 16. února 1918 nezávislost. Meziválečná republika existovala do roku 1940, kdy byla připojena k Sovětskému svazu. Nezávislost byla obnovena 11. března 1990 a Litva se stala první sovětskou republikou, která vystoupila ze svazu. Roku 2004 vstoupila do Evropské unie a roku 2015 přijala euro.

Litevské mincovnictví

Počátky litevského mincovnictví sahají do 14. století, kdy se na území velkoknížectví začaly razit první vlastní mince. Nejstarší litevské ražby představují stříbrné denáry s vyobrazením jezdce na koni, který se stal trvalým symbolem litevské státnosti a dodnes tvoří státní znak – Vytis.

V období polsko-litevské unie obíhaly na litevském území jak polské, tak specificky litevské mince. Razily se groše, půlgroše a drobné nominály s litevským jezdcem a polským orlem. Vilniuská mincovna patřila k významným ražebním centrům Rzeczpospolité a její produkce je dnes vyhledávaným sběratelským materiálem.

Moderní litevské mincovnictví začalo po vyhlášení nezávislosti roku 1918. Národní měnou se stal litas, který byl zaveden roku 1922. Po obnovení nezávislosti roku 1990 byl litas znovu zaveden a používal se až do přijetí eura. Litevské pamětní mince z období nezávislosti dokumentují národní dějiny a kulturu a jsou oblíbené mezi sběrateli.

Zajímavosti

• Litevský jezdec Vytis patří k nejstarším nepřetržitě používaným státním symbolům v Evropě.
• Vilnius byl v 16. století jedním z největších měst ve střední a východní Evropě a významným centrem židovské kultury.
• Litva byla první sovětskou republikou, která vyhlásila nezávislost, a její příklad inspiroval další pobaltské státy.