Lord

Lord je obecný anglický šlechtický titul označující člena britské vyšší šlechty s právem zasedat ve Sněmovně lordů, zahrnující různé stupně od barona po vévodu, ale také soudce, biskupy a doživotní členy horní komory. Tento prestižní titul vyjadřuje příslušnost k vládnoucí vrstvě Spojeného království a zemí Společenství národů s historickou návazností od středověku do současnosti. V numismatice se lordské symboly objevují na britských mincích prostřednictvím erbů a hesel šlechtických rodů, zejména na pamětních ražbách a soukromých známkách.

Historie

Titul lord pochází ze staroanglického hlāford (strážce chleba), původně označujícího pána domu nebo feudálního vládce. Po normanském dobytí 1066 se pojem lord stal anglickým protějškem latinského označení pán a francouzského šlechtice. Normanští baroni, kteří obdrželi rozsáhlé pozemky od Viléma Dobyvatele, byli první lordové Anglie. Postupně se vytvořila stupnice lordů od prostých baronů po mocné vévody, všichni s právem zasedat v královské radě, předchůdci parlamentu.

Velká listina svobod 1215 ustanovila práva lordů vůči koruně a položila základy ústavní monarchie. Lordové získali právo souhlasu s daněmi a účasti na správě království. Ve 13. století se parlament rozdělil na dvě komory - Sněmovnu lordů a Sněmovnu obecných. Světští lordové zasedali společně s duchovními lordy (arcibiskupy a biskupy). Sněmovna lordů fungovala jako nejvyšší soudní instance a horní komora parlamentu.

Soustava šlechtických hodností se ustálila ve 14. století s pěti stupni: vévoda, markýz, hrabě, vikomt a baron. Všichni nositelé těchto titulů byli lordy, ačkoliv pouze baroni používali "lord" jako součást titulu. Královské listiny udělující šlechtictví určovaly dědičnost a posloupnost. Většina lordství byla dědičná v mužské linii, některá mohla přejít na ženy při nepřítomnosti mužských dědiců.

Tudorovské a stuartovské období přineslo znehodnocení lordských titulů. Jakub I. prodával šlechtické tituly pro doplnění královské pokladny. Zákon o doživotním šlechtictví 1876 umožnil jmenování doživotních lordů pro posílení právnické odbornosti ve Sněmovně lordů. Soudní lordové byli odborní soudci s lordským titulem. Ženy získaly právo zasedat ve Sněmovně lordů až roku 1958 díky zákonu o doživotních titulech.

Dvacáté století přineslo zlidovění lordského systému. Parlamentní zákon 1911 omezil pravomoci Sněmovny lordů ve prospěch volené dolní komory. Labouristické vlády po druhé světové válce přestaly vytvářet dědičné šlechtice kromě královské rodiny. Zákon o Sněmovně lordů 1999 zbavil většinu dědičných lordů samočinného práva zasedat v horní komoře - pouze 92 volených dědičných členů si zachovalo místa. Dnes většinu Sněmovny lordů tvoří doživotní členové jmenovaní za zásluhy v politice, vědě, umění nebo veřejné službě.

Lordská práva a obřadnost

Lordské výsady se během staletí výrazně změnily. Historicky lordové měli soudní nedotknutelnost - mohli být souzeni pouze svými rovnými ve Sněmovně lordů. Měli právo osobního slyšení u panovníka a přístup do královského paláce. Parlamentní výsada zahrnuje svobodu slova v parlamentu a ochranu před zatčením během zasedání. Lordové mohli používat štítonoše ve svém erbu a zvláštní korunky podle hodnosti.

Obřadnost určuje postavení lordů ve společenské stupnici. Pořadí přednosti stanovuje pořadí při státních událostech - královská rodina, arcibiskupové, vévodové, markýzové, hrabata, vikomti, biskupové, baroni. Lordové mají právo na oslovení podle hodnosti - "Vaše Milosti" pro vévody, "Mylorde" pro ostatní. Při uvedení do Sněmovny lordů nový člen obléká parlamentní róbu s hermelínem a skládá přísahu věrnosti. Státní zahájení parlamentu představuje vrchol obřadnosti s lordy v plném oděvu.

Hospodářský význam lordství se zásadně změnil. Historicky lordové vlastnili rozsáhlé pozemky vytvářející příjem z nájmu. Ohrazovací zákony 18.-19. století zvýšily hodnotu jejich statků. Mnoho lordských rodin vložilo peníze do průmyslu, železnic a kolonií. Dnes lordský titul nepřináší samočinné bohatství - doživotní lordové pobírají pouze denní náhrady za účast na zasedáních. Některé historické rody si zachovaly značný majetek, jiné zchudly a prodaly rodová sídla Národnímu památkovému fondu.

Zajímavosti

• Lord Byron zdědil titul v deseti letech, stal se nejslavnějším básníkem-lordem, ale nikdy nezasedal v parlamentu
• Nejstarší dosud trvající lordský titul je Baron de Ros vytvořený roku 1264, nyní v držení ženské linie
• Primátor londýnské City není šlechtic, ale obřadní titul prvního občana City s právem přednosti před všemi kromě panovníka
• Winston Churchill odmítl vévodský titul, aby mohl zůstat v dolní komoře, jeho syn přijal doživotní lordství
• Černá hůl je úředník lordů, který klepe třikrát na dveře Dolní sněmovny při státním zahájení parlamentu
• Nejmladší šlechtičnou byla Lady Mary Fane, která zdědila baronství ve věku několika měsíců roku 1490