Ludvík XVIII.

Ludvík XVIII. (1755-1824) byl francouzský král během restaurace Bourbonů (1814-1815, 1815-1824). Bratr popraveného Ludvíka XVI. strávil 23 let v exilu, než se vrátil na trůn po pádu Napoleona. Jeho umírněná politika a Ústavní charta udržely křehkou rovnováhu mezi revolucí a monarchií. Mince s jeho korpulentním portrétem symbolizují návrat "legitimní" dynastie.

Historie

Ludvík Stanislas Xavier, hrabě z Provence, se narodil ve Versailles jako třetí syn dauphina Ludvíka. Inteligentní a vzdělaný, ale fyzicky neobratný, získal přezdívku "Monsieur". Oženil se s Marií Josefínou Savojskou, manželství zůstalo bezdětné. Během vlády bratra Ludvíka XVI. vedl aristokratickou opozici, intrikoval proti reformám. Po vypuknutí revoluce 1789 zpočátku podporoval konstituční monarchii, ale po útoku na Tuilerie 1791 emigroval. Usadil se v Koblenci jako centrum emigrace.

Poprava bratra 1793 ho učinila titulárním králem (podle royalistů Ludvík XVII. byl jeho synovec v Temple). Dvacet let exilu strávil v různých evropských dvorech - Verona, Blankenburg, Mitava, Hartwell. Vydával proklamace, organizoval royalistické spiknutí, ale bezmocně. Napoleon ho ignoroval, nabídku abdikace za rentu odmítl: "Jsem příliš starý pro nové, příliš mladý abych byl nikým." První restaurace 1814 po Napoleonově abdikaci trvala 10 měsíců. Sto dní Napoleonova návratu ho vyhnalo do Gentu. Waterloo ho definitivně vrátilo na trůn 1815.

Ludvík XVIII. překvapil umírněností. Ústavní charta zachovala revoluční zisky - občanskou rovnost, náboženskou svobodu, parlamentarismus. "Sjednotit Francii kolem trůnu" bylo heslem. Ale ultraroyalisté v čele s bratrem Artoisem chtěli návrat starého režimu. "Bílý teror" 1815 pronásledoval bonapartisty. Vražda vévody z Berry 1820 posílila reakci. Přesto Ludvík udržel rovnováhu - odmítl zrušit Chartu, zabránil občanské válce. Zemřel 16. září 1824 na gangrénu a obezitu. Bratr Karel X. ho následoval a během šesti let zničil jeho dílo.

Ludvík XVIII. a restaurační mincovnictví

Ludvík XVIII. musel vytvořit nový mincovní systém respektující revoluční změny. Zachoval franc jako měnu, ale vrátil královskou symboliku. Jeho korpulentní portrét s nápisem LOUIS XVIII ROI DE FRANCE nahradil Napoleona. Reversy nesly královský erb s liliemi v oválu, ne štítu - kompromis mezi monarchií a revolucí. Zlaté 20 a 40 franků, stříbrné 5 franků pokračovaly v napoleonském systému.

Zajímavé jsou změny během vlády. První restaurace 1814 - portrét bez číslování (jen LOUIS). Sto dní - mincovny razily současně pro Ludvíka i Napoleona. Druhá restaurace - číslování XVIII. zdůrazňovalo legitimitu. Od 1816 "konstituční" typ s menším portrétem dokumentuje přijetí Charty. Existují vzácné essais a piedforty. Mince z koloniálních mincoven - Martinik, Guyana. Ludvík také razil poslední francouzské ECU - archaismus připomínající ancien régime. Jeho mincovnictví symbolizuje pokus smířit nesmiřitelné - revoluci s monarchií. Numismaticky cenné jsou přechodové ražby 1814-1815 dokumentující chaos restaurace.

Zajímavosti

• Ludvík XVIII. vážil 130 kg - musel být zvedán na koně jeřábem
• V exilu psal pornografickou poezii pod pseudonymem - objevena v archivu 1960
• Jeho heslo bylo "L'union et l'oubli" (Jednota a zapomnění) - snaha smířit Francii
• 20frankovka s jeho "tlustým" portrétem z roku 1815 se přezdívá "Louis au gros buste"
• Byl jediným francouzským králem pohřbeným v Saint-Denis od Ludvíka XV.