Karel X.
Karel X. (9. října 1757 – 6. listopadu 1836) byl v letech 1824–1830 francouzský král, poslední vládce z hlavní linie Bourbonů a poslední panovník s titulem „král Francie“. Bratr Ludvíka XVI. a Ludvíka XVIII. ztratil trůn v červencové revoluci. Za jeho vlády se razily stříbrné pětifrankové mince a zlaté 20 a 40 franků.
| Narození | 9. října 1757, Versailles |
|---|---|
| Úmrtí | 6. listopadu 1836, Gorizia |
| Rodiče | dauphin Ludvík a Marie Josefa Saská |
| Vláda | 16. září 1824 – 2. srpna 1830 |
| Korunovace | 29. května 1825, Remeš |
| Nástupce | Ludvík Filip, „král Francouzů“ |
| Mince | stříbrné 5 franků (25 g, ryzost 900/1000, 37 mm), zlaté 20 a 40 franků |
| Rytec portrétu | Auguste-François Michaut |
Historie
Karel Filip, hrabě z Artois, se narodil ve Versailles jako nejmladší syn dauphina Ludvíka a vnuk krále Ludvíka XV. Roku 1773 se oženil s Marií Terezou Savojskou, s níž měl dva syny – pozdějšího vévodu z Angoulême a vévodu z Berry. Po vypuknutí revoluce emigroval 16. července 1789 jako jeden z prvních členů královské rodiny. Pobýval v Turíně, Koblenci a později ve Velké Británii, v Edinburghu a Londýně.
Po obnovení monarchie roku 1814 se postavil do čela takzvaných ultraroyalistů, kteří odmítali ústupky revoluci. Na trůn nastoupil 16. září 1824 po smrti bratra Ludvíka XVIII. a 29. května 1825 se dal korunovat v Remeši podle starého obřadu; dva dny nato se podle středověkého obyčeje dotýkal nemocných krtičnou. Roku 1825 prosadil odškodnění emigrantů za zabavený majetek a zákon, který za svatokrádež zaváděl trest smrti. Roku 1827 rozpustil pařížskou Národní gardu.
V srpnu 1829 povolal do vlády Julese de Polignac, pozdějšího předsedu ministerské rady. Když volby v červnu 1830 vládě většinu nepřinesly, vydal král 25. července 1830 v Saint-Cloud čtyři nařízení: omezil svobodu tisku, rozpustil nově zvolenou sněmovnu, změnil volební systém a vypsal nové volby. Paříž odpověděla povstáním, které vešlo do dějin jako červencová revoluce neboli „tři slavné dny“. Karel X. abdikoval 2. srpna 1830 ve prospěch vnuka Jindřicha, vévody z Bordeaux, 9. srpna se však králem Francouzů stal Ludvík Filip Orleánský.
Karel X. odešel do exilu ve Velké Británii, kde žil na zámku Lulworth a v edinburském paláci Holyrood. Na pozvání císaře Františka I. se na přelomu let 1832 a 1833 přestěhoval na Pražský hrad. Zemřel na choleru 6. listopadu 1836 v Gorizii a je pohřben v nedalekém františkánském klášteře Kostanjevica, dnes v Nové Gorici ve Slovinsku – jako jediný francouzský král mimo Francii.
Mince Karla X.
Mince Karla X. navazovaly na frank germinal zavedený roku 1803. Nesou portrét krále s opisem CHARLES X ROI DE FRANCE a pod ním signaturu rytce Augusta-Françoise Michauta. Na rubu je korunovaný francouzský štít s liliemi mezi dvěma ratolestmi.
Nejznámější ražbou je stříbrná pětifranková mince o hmotnosti 25 g, ryzosti 900/1000 a průměru 37 mm, s nápisem na hraně DOMINE SALVUM FAC REGEM – „Pane, ochraňuj krále“. Razila se ve dvou typech a v řadě francouzských mincoven, jejichž značka stojí na rubu vedle letopočtu (například A pro Paříž, W pro Lille). Zlaté mince představují 20 a 40 franků; čtyřicetifranková mince váží 12,90 g. Korunovaci roku 1825 připomínají medaile Raymonda Gayrarda; na rubu arcibiskup korunuje klečícího krále a opis zní CORONAM FAVENTE DEO SVSCIPIT.
