Mincovna Apollonia
Mincovna Apollonia patřila řeckému městu Apollonia, korintské kolonii v jižní Ilýrii u dnešního albánského Fieru. Město razilo vlastní mince od 5. století př. n. l. Jeho stříbrné drachmy s kravou kojící tele, dvojitým hvězdicovým obrazcem a zkratkou ΑΠΟΛ se dostávaly až do Podunají.
| Poloha | u vesnice Pojan, okres Fier, Albánie |
|---|---|
| Zakladatelé města | kolonisté z Korintu |
| Vlastní ražba | od 5. století př. n. l. |
| Mincovní obrazy | kráva kojící tele, dvojitý hvězdicový obrazec |
| Opis na mincích | ΑΠΟΛ a jména dvou úředníků |
| Pod ochranou Říma | od roku 229 př. n. l. |
Historie
Apollonii založilo kolem roku 600 př. n. l. dvě stě Korinťanů v čele se zakladatelem Gylakem, podle něhož se osada nejprve jmenovala Gylakeia. Ležela na pravém břehu řeky Aóos (dnes Vjosa), asi deset kilometrů od Jaderského moře, a spolu s Epidamnem (Dyrrhachionem) patřila k jediným řeckým koloniím, které v archaickém období vznikly na jaderském pobřeží. Z přístavu vedla cesta do vnitrozemí Ilýrie a Makedonie a město se později stalo jedním z výchozích bodů silnice Via Egnatia.
Kolem roku 450 př. n. l. rozšířila Apollonia své území na jih po vítězství u Thronia. Roku 229 př. n. l. se dostala pod římskou ochranu a Římu zůstala věrná; ve 2. století př. n. l. zde bylo římské vojsko. V římské době byla Apollonia proslulá školou filozofie a rétoriky, na které v mládí studoval budoucí císař Augustus. Úpadek začal ve 3. století, kdy se po zemětřesení začal zanášet přístav. Ruiny jsou od roku 2003 archeologickým parkem.
Drachmy s kravou a teletem
Obraz krávy kojící tele a takzvané Alkinoovy zahrady – čtverec s dvojitým hvězdicovým ornamentem – nesly už mince Kerkýry (Korfu); Apollonia a Dyrrhachion ho převzaly a zachovaly po celá staletí. Nejstarší apollonské statéry o hmotnosti 10,2–11,4 g nesou jen zkrácené jméno města. Na čas se v Apollonii razily i statéry korintského typu s Pegasem a hlavou Athény.
Nejpočetnější jsou drachmy z doby po roce 229 př. n. l. Na líci nesou jméno jednoho úředníka, na rubu jméno města a jméno dalšího úředníka ve druhém pádě; podle těchto dvojic se jednotlivé emise řadí. Drachmy Apollonie a sousedního Dyrrhachionu obíhaly daleko do vnitrozemí a v nálezech z Podunají, mimo jiné z jižního Rakouska, se objevují originály i jejich napodobeniny.