Mincovna Ekbatana
Mincovna Ekbatana pracovala ve starověkém městě Ekbatana na místě dnešního íránského Hamadánu, v hlavním městě Médské říše a pozdějším letním sídle achaimenovských i parthských králů. Za Parthů zde vznikaly hlavně stříbrné drachmy s poprsím krále na líci a sedícím lučištníkem na rubu.
| Dnešní místo | Hamadán, Írán |
|---|---|
| Staroperský název | Hagmatana |
| Postavení | hlavní město Médů, letní sídlo Achaimenovců a Parthů |
| Ražba | seleukovská mincovna, za Parthů drachmy a bronzové mince |
| Hlavní katalog parthských mincí | David Sellwood, An Introduction to the Coinage of Parthia |
| Světové dědictví UNESCO | od roku 2024 |
Historie
Řecký dějepisec Hérodotos připisuje založení Ekbatany médskému vládci Deiokovi a líčí město jako pevnost se sedmi soustřednými hradbami různých barev. Archeologie jeho popis potvrzuje jen zčásti, ale význam města jako centra médské moci je nesporný. V roce 550 př. n. l. Ekbatanu dobyl Kýros II. Veliký a učinil z ní jedno ze sídel achaimenovských králů. Město leželo na královské cestě a sloužilo jako pokladnice a královský archiv. Podle Xenofónta zde perští panovníci trávili léto.
Roku 330 př. n. l. obsadil Ekbatanu Alexandr Veliký, zmocnil se zdejšího pokladu a později zde nechal zavraždit svého vojevůdce Parmeniona. Za Seleukovců neslo město také jméno Epifaneia a pracovala tu seleukovská mincovna, která pokračovala v činnosti i pod parthskou nadvládou. V roce 129 př. n. l. u Ekbatany porazil parthský král Fraatés II. seleukovského krále Antiocha VII. Sidéta, což byl poslední pokus Seleukovců získat zpět východní Írán. Parthové pak Ekbatanu užívali jako letní sídlo až do roku 226 n. l., kdy ji dobyl sásánovský král Ardašír I. Za Sásánovců význam města upadal a po arabském dobytí už neslo dnešní jméno Hamadán.
Parthské drachmy
Parthská drachma je stříbrná mince s poprsím krále v typické parthské čelence nebo tiáře na líci. Na rubu sedí lučištník s lukem a u ekbatanských ražeb je pod lukem monogram. Řecký opis kolem něj vypočítává královy tituly. Mincovnu, v níž kus vznikl, určuje katalog Davida Sellwooda; Ekbataně přiřazuje mimo jiné drachmy Pakora II. (Sellwood 73). Část dřívějších Sellwoodových přiřazení k Ekbataně novější bádání přesunulo jinam – například některé drachmy Mithridata II. dnes patří mincovně v Margianě.
Památkou na helénistickou Ekbatanu je kamenný Lev z Ekbatany, který dodnes stojí v Hamadánu. Ruiny Ekbatany byly v roce 2024 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.