Mincovna Friesach

Mincovna Friesach v korutanském Friesachu patřila salcburským arcibiskupům, kteří zde od let 1125–1130 razili stříbrné feniky. Friesašský fenik z kvalitního stříbra se stal oblíbenou obchodní mincí ve východních Alpách, v Chorvatsku a v Uhrách. Ražba ve Friesachu skončila v polovině 14. století.
| Poloha | Friesach, Korutany, Rakousko |
|---|---|
| Mincovní pán | salcburští arcibiskupové |
| Počátek ražby | 1125–1130, za arcibiskupa Konráda I. z Abensbergu |
| Hlavní mince | stříbrný fenik (denár) |
| Průměrná hmotnost nejstarších feniků | 1,225 g |
| Největší rozkvět | arcibiskup Eberhard II. z Regensbergu (1200–1246) |
| Konec ražby | polovina 14. století |
Historie
Friesach leží na staré obchodní cestě z Vídně do Benátek. Trh tu v letech 1016–1028 založil hrabě Vilém na základě privilegia krále Konráda II. a roku 1215 byl Friesach povýšen na město. Patřil salcburskému arcibiskupství a za arcibiskupa Eberharda II. z Regensbergu se stal jeho druhým největším městem. Stříbro pro mincovnu pocházelo zčásti z nedalekého Zeltschachu.
Mincovnu zřídili salcburští arcibiskupové za Konráda I. z Abensbergu (1106–1147); nejstarší feniky se datují do let 1125–1135. Byly raženy z patnáctilotového stříbra a průměrně vážily 1,225 g. Pro dobrou kvalitu je brzy přijali i obchodníci v sousedních zemích.
Největšího rozšíření dosáhly friesašské feniky v první polovině 13. století. Eberhard II. je dal razit i v dalších arcibiskupských mincovnách, v Ptuji společně s rakouským a štýrským vévodou Leopoldem VI. a v Rajhenburgu a Brežicích na Sávě pro obchod s Chorvatskem a Uhrami. Friesašský typ napodobovali korutanští vévodové v St. Veitu a Völkermarktu, štýrští vévodové ve Štýrském Hradci, hrabata gorická v Lienzu, bamberští biskupové ve Villachu, akvilejští patriarchové a uherští králové, zejména Ondřej II. Uherský. V Uhrách friesašské feniky zmizely s mongolským vpádem. Největší nález z Dety v rumunském Banátu z roku 1880 obsahoval přes 10 000 kusů.
Fenik během 13. a 14. století postupně lehčal. Roku 1207 se z ryzí hřivny razilo 210 kusů, roku 1217 už 240 a roku 1334 celých 410; fenik tehdy vážil 0,80 g. Konkurence napodobenin, nedostatek stříbra a nástup Habsburků v Korutanech po roce 1335 vedly k tomu, že ražba ve Friesachu kolem poloviny 14. století skončila. V listinách se friesašské feniky objevují ještě v první polovině 15. století.
Jak vypadá friesašský fenik
Mezi lety 1150 a 1200 měly friesašské feniky jednotný vzhled. Na líci je hrubě kreslené poprsí arcibiskupa, na rubu kostel se dvěma věžemi za hradbou mezi dvěma perlovci. Feniky jsou buď bez opisu, nebo nesou jen jméno mincovny; nejčastější typ má tento opis psaný zprava doleva.
Fenik Eberharda II. z let 1200–1235 ve sbírce vídeňského Münzkabinettu má na líci sedícího arcibiskupa s křížovou holí a berlou, na rubu poprsí biskupa v mitře nad půlměsícem mezi dvěma křížky. Váží 1,01 g a měří 17 mm.
