Mincovna Hoorn / Enkhuizen

Mincovna Hoorn / Enkhuizen, nizozemsky Westfriese Munt, byla provinční mincovna Západního Fríska v Republice spojených provincií. Vznikla roku 1586 v Hoornu, od roku 1603 se stěhovala mezi Hoornem a Enkhuizenem a od roku 1655 i do Medembliku. Samostatnost ztratila roku 1796, zrušena byla 1806.

Historie

Západní Frísko tvořilo severní část Holandska, takzvanou severní čtvrť. Když roku 1573 obležený Haarlem a španělsky smýšlející Amsterdam odřízly sever provincie od jihu, vzniklo v Hoornu vlastní kolegium deputovaných rad, které spravovalo společné záležitosti severu až do roku 1795. Hoorn i Enkhuizen byly přístavy na Zuiderzee, které zbohatly v 16. a 17. století. Enkhuizen se roku 1572 jako první holandské město postavil za Viléma I. Oranžského a proslul lovem sleďů. Obě města měla od roku 1602 vlastní komoru Nizozemské Východoindické společnosti. Z Hoornu pocházel Willem Schouten, který roku 1616 obeplul jižní cíp Ameriky a pojmenoval jej mys Horn po svém rodném městě.

Pokus razit mince v Hoornu roku 1584 zastavili místodržitel a holandské stavy: právo mince podle nich patřilo jen panovníkovi a jedinou zákonnou mincovnou provincie byl Dordrecht. Roku 1586 se severní čtvrť přesto rozhodla mincovnu zřídit. Měla nejprve tři roky sídlit v Hoornu a pak se stěhovat do Alkmaaru a do Enkhuizenu; mincmistrem se v srpnu 1586 stal Balthasar Wijntges. Holandské stavy se mincovně zpočátku ostře bránily, od roku 1601 se ale počítalo s tím, že Holandsko má dvě mincovny, dordrechtskou a západofrískou.

Dne 24. ledna 1587 se Hoorn, Enkhuizen a Medemblik dohodly, že budou společně razit rijksdaaldery, dukáty a další mince. Hoorn si mincovnu podržel až do roku 1603: teprve smlouvou zpečetěnou 17. července toho roku se začala střídat s Enkhuizenem. Medembliku slíbili tři roky už v roce 1609, mincmistr Casper Wijntges však stěhování odkládal a roku 1612 odešel s mincovnou z Hoornu na šest let do Enkhuizenu. Pobyt v jednom městě se později prodloužil na sedm a nakonec na deset let. Medemblik se dočkal až v letech 1655–1661 a poté se všechna tři města střídala po deseti letech.

Roku 1796 mincovna ztratila samostatnost a změnila se v holandskou mincovnu se sídlem v Enkhuizenu, později v Hoornu. Na mincích jméno Západního Fríska nahradilo Holandsko s hvězdou jako rozlišovacím znakem. Roku 1806 byla mincovna definitivně zavřena, stejně jako mincovna v Dordrechtu.

Mince Západního Fríska a provoz mincovny

Na mincích není město ražby uvedeno. Opis uvádí jen mincovnu Země, později Stavů Západního Fríska, a místo se dá určit pouze podle letopočtu a záznamů o tom, kde mincovna v daném roce sídlila. Výjimkou jsou některé daaldery z let 1684 a 1685 s malým znakem města. Znaky všech tří měst nesou měděné duity z roku 1658, které byly ještě téhož roku staženy, a daaldery po 30 stuiverech a floriny po 28 stuiverech z let 1684–1686; ty se razily z rozhodnutí samotných měst. Mince ražené podle předpisů generálních stavů měly stejný obraz jako v ostatních provinciích a odlišoval je jen znak Západního Fríska.

Rijksdaalder Západního Fríska nese na líci obrněné poprsí s mečem a štít se dvěma kráčejícími lvy, na rubu korunovaný štít Republiky. Mincmistr a stálí zaměstnanci se stěhovali spolu s mincovnou, úřad kontrolora ražby zpravidla zastával radní hostitelského města. Kov se nakupoval v Amsterdamu. V Enkhuizenu stojí budova mincovny z roku 1611 v ulici Westerstraat dodnes.