Vilém I. Oranžský

Vilém I. OranžskýVilém I. Oranžský, zvaný Mlčenlivý (1533–1584), byl princ oranžský a vůdce nizozemského povstání proti Filipu II. Španělskému. Od roku 1559 byl místodržitelem Holandska, Zeelandu a Utrechtu. V Nizozemsku je uctíván jako otec vlasti a zakladatel oranžsko-nasavské dynastie. Zavražděn byl v Delftu.

Narození 24. dubna 1533, Dillenburg
Úmrtí 10. července 1584, Delft – zavražděn
Rod Nassau-Oranžský, zakladatel oranžsko-nasavské větve
Princ oranžský od roku 1544, dědictvím po bratranci Renému de Chalon
Místodržitel Holandska, Zeelandu a Utrechtu od roku 1559
Role vůdce nizozemského povstání
Mince prinsendaalder Holandských stavů (od 1583), americký pamětní půldolar 1924

Historie

Vilém I. Oranžský se narodil 24. dubna 1533 na hradě Dillenburg v nasavském hrabství. Roku 1544 padl při obléhání Saint-Dizier jeho bezdětný bratranec René de Chalon, princ oranžský, který Viléma určil dědicem pod podmínkou katolické výchovy. Jedenáctiletý Vilém tak získal Oranžské knížectví i rozsáhlé statky v Nizozemí. Jeho vrchním pánem a za nezletilosti i poručníkem byl císař Karel V. Roku 1551 se Vilém stal kapitánem jízdy a ve dvaadvaceti letech velel jedné z císařových armád.

Zlom přinesla vláda Filipa II. Španělského, který po Karlovi V. zdědil Nizozemí jako součást habsburské říše. Roku 1559 jmenoval Viléma místodržitelem Holandska, Zeelandu a Utrechtu. Filip prosazoval silnější centralizaci, tvrdší postup proti reformaci a pevnější kontrolu správy i daní. To vyvolávalo odpor jak u protestantských skupin, tak u části katolické šlechty a měst, jež bránily své tradiční svobody. Vilém zpočátku nepatřil k radikálům a snažil se o kompromis a zachování autonomie provincií. Když se napětí změnilo v otevřený konflikt, stal se jednou z ústředních postav odporu.

Za počátek osmdesátileté války se považují bitvy u Heiligerlee v květnu 1568, kterou vyhrál Vilémův bratr Ludvík, a u Jemmingen v červenci 1568. Povstání nebylo „národním bojem“ v moderním smyslu: šlo o směs náboženských sporů, obrany stavovských práv, městské autonomie a odmítání centralizované moci. Vilémova síla spočívala v tom, že dokázal tento složitý celek udržet pohromadě.

Gentskou pacifikací roku 1576 se většina provincií a měst dohodla na společném boji za vyhnání španělských vojsk, náboženskou jednotu však nenašla. Dne 23. ledna 1579 podepsalo pět severních provincií Utrechtskou unii, k níž se Vilém formálně připojil 3. května. Generální stavy pak 22. července 1581 vyhlásily, že Filipa II. už neuznávají za svého panovníka. Ze severních provincií se později stala nezávislá republika.

Dne 10. července 1584 Viléma v delftském Prinsenhofu zastřelil Balthasar Gérard. Protože Breda, tradiční pohřebiště Nasavských, byla tehdy v rukou královských vojsk, pohřbili ho v Novém kostele v Delftu. V Nizozemsku je považován za hlavního zakladatele státu a nazýván otcem vlasti (Vader des Vaderlands). Nizozemská hymna Wilhelmus vznikla jako propagační píseň na jeho podporu a je psaná z jeho pohledu.

Přezdívka a mince

Původ přezdívky Mlčenlivý není doložen. Tradičně se spojuje s kardinálem Granvellou a rokem 1567, nejstarší prameny jsou však až z počátku 17. století.

Za Vilémova života začaly Holandské stavy roku 1583 razit v Dordrechtu stříbrný tolar (rijksdaalder), nazývaný prinsendaalder – princův tolar. Vilémovo poprsí spolu s poprsím Gasparda de Coligny nese také americký pamětní půldolar Huguenot-Walloon z roku 1924.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet