Oranžsko-nasavská dynastie
Oranžsko-nasavská dynastie je nizozemský panovnický rod, který od roku 1544 nese titul knížat oranžských. Dal nizozemským provinciím místodržitele, Anglii krále Viléma III. a Nizozemsku od roku 1815 krále. Portréty jeho panovníků nesou mince Nizozemského království i nizozemská eura.
| Totožnost | nizozemská panovnická dynastie, větev rodu Nasavských |
|---|---|
| Zakladatel | Vilém I. Oranžský (1533–1584), kníže oranžský od roku 1544 |
| Původ názvu | knížectví Orange v jižní Francii a rod Nasavských |
| Místodržitelé | Vilém I., Mořic, Frederik Hendrik, Vilém II., Vilém III., Vilém IV., Vilém V. Oranžský |
| Anglie, Skotsko, Irsko | Vilém III. Oranžský, král od roku 1689 do smrti roku 1702 |
| Králové Nizozemska | od roku 1815, prvním byl Vilém I. Nizozemský |
| Heslo | Je maintiendrai (Zachovám) |
| Současný panovník | Vilém-Alexandr, od 30. dubna 2013 |
| Mince s portrétem panovníka | zlatý desetigulden 1818–1933 (6,72 g, ryzost 900/1000); euromince s Beatrix (1999–2013) a Vilémem-Alexandrem (od 2014) |
Historie
Zakladatel dynastie Vilém I. Oranžský se narodil roku 1533 na hradě Dillenburg v hrabství Nasavsko-Dillenbursku. Roku 1544 zdědil po bratranci Reném z Chalonu knížectví Orange v jižní Francii a s ním titul, podle něhož se rod nazývá. Filip II. Španělský ho roku 1559 jmenoval místodržitelem Holandska, Zélandska a Utrechtu. Vilém se pak postavil do čela nizozemského povstání proti španělské vládě. Zavražděn byl 10. července 1584 v Delftu.
Jeho syn Mořic Oranžský se stal roku 1585 místodržitelem Holandska a Zélandska a vedl vojska Spojených provincií. Po jeho smrti roku 1625 nastoupil nevlastní bratr Frederik Hendrik Oranžský. Po úmrtí Viléma II. roku 1650 zůstal úřad místodržitele neobsazený. Vilém III. Oranžský byl spolu s manželkou Marií II. korunován 11. dubna 1689 na krále Anglie; zemřel bezdětný 8. března 1702 a hlavní linie rodu vymřela.
Po druhém období bez místodržitele získal úřad roku 1747 Vilém IV. Oranžský z fríské větve, která se odvozuje od nasavsko-dietzské linie; místodržitelství se tehdy stalo dědičným. Jeho syn Vilém V. musel roku 1795 před francouzskou invazí odejít do exilu. Vilémův syn se v březnu 1815 prohlásil králem jako Vilém I. Nizozemský a stal se zároveň velkovévodou lucemburským. Jižní část království vyhlásila roku 1830 nezávislost jako Belgie; Vilém ji uznal až roku 1839.
Roku 1890 nastoupila na trůn Vilemína, která vládla do roku 1948. Rod od ní pokračuje po ženské linii, jméno Oranžských však nizozemská královská rodina používá dál. Po Vilemíně vládly Juliána a od roku 1980 Beatrix; obě abdikovaly. Od 30. dubna 2013 je králem Vilém-Alexandr, první mužský panovník od roku 1890. Heslo Je maintiendrai, které Vilém I. převzal od Reného z Chalonu, je dnes součástí státního znaku Nizozemska.
Oranžská dynastie a nizozemské mince
Ve Spojených provinciích nizozemských nerazili mince místodržitelé, ale jednotlivé provincie. Od roku 1586 se razil zlatý dukát s rytířem držícím meč a svazek šípů, který symbolizuje sjednocené provincie, a s opisem CONCORDIA RES PARVAE CRESCUNT (svorností rostou i malé věci). Stříbrný gulden stavů Holandska a Západního Fríska z roku 1680 nese stojící Pallas Athénu.
Desetinné mince zavedlo až království v letech 1817–1818. Zlatý desetigulden, zvaný gouden tientje, vážil 6,72 g při ryzosti 900/1000 a razil se s přestávkami v letech 1818–1933 s portréty Viléma I., Viléma II., Viléma III. a Vilemíny. Gulden platil až do roku 2002, kdy jej nahradilo euro v kurzu 2,20371 guldenu za 1 euro. Nizozemské euromince nesou v letech 1999–2013 portrét královny Beatrix a od roku 2014 portrét krále Viléma-Alexandra.
