Mincovna v Potosí
Mincovna v Potosí (Casa de la Moneda) v dnešní Bolívii razila od roku 1574 do roku 1953 stříbrné mince z kovu hory Cerro Rico. Za španělské nadvlády odtud pocházely reály a hlavně osmiréaly (španělské dolary), které obíhaly v Evropě, Americe i Asii. Mince nesou značku P, později monogram PTS.
| Založení | 1572, místokrál Francisco de Toledo |
|---|---|
| Zahájení ražby | 28. 3. 1574 |
| Mincovní značky | P (1574–1773), PTSI (1767–1770), monogram PTS (od 1773) |
| Druhá budova mincovny | 1759–1773 |
| Konec ražby | 1953 |
| Dnešní využití | muzeum Casa Nacional de Moneda (od 1940) |
Historie
Stříbro z hory Cerro Rico udělalo z Potosí v 16. století jedno z nejbohatších měst španělské Ameriky. Mincovnu zde zřídil roku 1572 místokrál Francisco de Toledo, který jí nahradil mincovnu v Limě; kov se tak mohl zkoušet a razit přímo u zdroje. Podle záznamů královské pokladny začala ražba 28. března 1574.
Až do roku 1773 razilo Potosí macuquinas (anglicky cobs) – nepravidelné, ručně ražené mince, u nichž rozhodovala hmotnost a ryzost, ne vzhled. Nejvyšším nominálem byl osmiréal (8 reales), známý jako španělský dolar.
V polovině 17. století otřásl mincovnou velký podvod. Královské nařízení z prosince 1642 předepisovalo ryzost 93 dílů stříbra ze sta, ale vyšetřování zahájené koncem roku 1648 zjistilo, že mince obsahují jen 75 % předepsaného stříbra. Hlavní viníci, bývalý korregidor Potosí Francisco Gómez de la Rocha a zkoušeč Juan Ramírez de Arellano, byli popraveni. Aféra vyvolala nedůvěru ke španělským mincím, která dosáhla až do jihovýchodní Asie. Znehodnocené kusy byly v lednu 1652 sníženy na hodnotu 6 reálů a určeny k přetavení, mince ražené už pod novým vrchním zkoušečem Juanem Rodríguezem de Rodas se kontramarkovaly. Od března 1652 se razily nové osmiréaly s novými značkami a v roce 1657 byly staré mince z oběhu vyřazeny.
Roku 1767 přibyly v Potosí strojově ražené mince se sloupy (columnarios) se značkou PTSI. V letech 1759–1773 vznikla nová budova mincovny, slavnostně otevřená 31. července 1773; téhož roku skončila ražba macuquinas a ustálil se monogram PTS. Mincovna pracovala i pro samostatnou Bolívii, poslední ražby proběhly roku 1953. Budova slouží od roku 1940 jako muzeum Casa Nacional de Moneda, zřízené nejvyšším dekretem z 5. října 1940.
Ražby, značení a sběratelské určování
Nejtypičtějšími mincemi z Potosí jsou stříbrné reály, především 8 reales, a jejich díly. U macuquinas je zásadní poznávací kombinace: mincovní značka P, značka zkoušeče (iniciála odpovědné osoby) a části opisu s královým jménem a tituly. Protože jsou střížky nepravidelné, některý údaj často chybí nebo je mimo okraj střížku. U strojově ražených mincí od roku 1767 je určení snazší: rozhoduje ročník, nominál, typ motivu a mincovní značka PTSI, později monogram PTS.
