Mincovna Viminacium
Mincovna Viminacium pracovala v hlavním městě římské provincie Horní Moesie na Dunaji, nedaleko dnešního Kostolace ve východním Srbsku. Od roku 239 razila bronzové provinciální mince s opisem P M S COL VIM a za císařů Valeriana a Galliena v letech 253–256 také říšské stříbrné antoniniány.
| Dnešní místo | Stari Kostolac, Srbsko |
|---|---|
| Provincie | Horní Moesie (Moesia Superior), hlavní město |
| Status kolonie a právo ražby | 239, za Gordiana III. |
| Provinciální ražba | bronzy s opisem P M S COL VIM a letopočtem místní éry |
| Říšská ražba | antoniniány Valeriana a Galliena, 253–256 |
| Posádka | legie VII Claudia |
Historie
Viminacium vzniklo jako vojenský tábor u jižního ramene Dunaje a ústí řeky Mlavy. Od roku 52 zde sídlila legie VII Claudia a vedle tábora vyrostlo civilní město. Po rozdělení Moesie v roce 87 se Viminacium stalo hlavním městem Horní Moesie. Císař Traján tu měl v letech 101–106 během dáckých válek hlavní stan a za Hadriána získalo sídliště roku 117 městská práva. Podle tradice zde Septimius Severus v roce 196 prohlásil svého syna Caracallu caesarem. V době největšího rozkvětu tu žilo kolem 40 000 obyvatel a město leželo na důležité silnici Via Militaris.
V roce 239 povýšil císař Gordianus III. Viminacium na kolonii a město získalo právo razit vlastní mince. Za Diokleciána se stalo hlavním městem nové provincie Moesia Prima. V roce 441 je vyplenili Hunové pod vedením Attily, císař Justinián I. je obnovil, ale po vpádech Avarů a příchodu Slovanů koncem 6. století město zaniklo a už nikdy nebylo osídleno. Dnes je Viminacium rozsáhlým archeologickým parkem o rozloze 450 hektarů, z něhož bylo prozkoumáno jen několik procent.
Provinciální a říšské ražby
Provinciální bronzy Viminacia nesou na rubu zkrácený opis P M S COL VIM, tedy Provincia Moesia Superior Colonia Viminacium, a rok místní éry počítaný od povýšení na kolonii, označený zkratkou AN. Například velký bronz Valeriana a Galliena s rokem AN XVI pochází z let 254–255; na líci jsou proti sobě poprsí obou císařů, na rubu si oba podávají ruce.
Za společné vlády Valeriana a jeho syna Galliena pracovala ve Viminaciu i říšská mincovna. Katalog Roman Imperial Coinage jí přiřazuje stříbrné antoniniány z let 253–256. Některé typy, které starší literatura připisovala Mediolanu, dnes badatelé řadí právě sem.