Napoleon III.

Napoleon III. (1808-1873), narozený jako Charles Louis Napoléon Bonaparte, byl první prezident a poslední císař Francie. Synovec Napoleona I. vládl od roku 1852 do 1870 jako císař Druhého císařství. Jeho ambiciózní plány modernizovat Francii skončily katastrofou u Sedanu. Mince s jeho portrétem dokumentují poslední pokus o bonapartistickou monarchii.

Historie

Louis Napoleon se narodil v Paříži jako syn Ludvíka Bonaparta, krále holandského, a Hortensie de Beauharnais. Po pádu Napoleona I. vyrůstal v exilu ve Švýcarsku a Itálii. Získal kosmopolitní vzdělání, psal o dělostřelectvu a sociálních otázkách. Dvakrát se neúspěšně pokusil o puč - ve Štrasburku 1836 a Boulogne 1840. Po druhém byl odsouzen na doživotí, ale 1846 uprchl z pevnosti Ham převlečený za dělníka. Únorová revoluce 1848 mu otevřela cestu k moci.

Využil magii jména Bonaparte a byl zvolen prezidentem Druhé republiky obrovskou většinou. Když mu ústava bránila v znovuzvolení, provedl 2. prosince 1851 (výročí Slavkova) státní převrat. Rok poté se nechal prohlásit císařem jako Napoleon III. (Napoleon II. byl jeho bratranec, syn Napoleona I.). Druhé císařství bylo érou prosperity - Haussmann přestavěl Paříž, byly vybudovány železnice, průplav Suezský. Francie vedla úspěšné války - Krymská válka, sjednocení Itálie. Napoleon podporoval národní hnutí, byl "císařem nacionalit".

Zahraniční avanýry ho zničily. Mexická expedice skončila popravou císaře Maxmiliána. Prusko Bismarcka se ukázalo silnějším. Emžská depeše vyprovokovala válku 1870. Napoleon, těžce nemocný ledvinovými kameny, vedl armádu osobně. Katastrofa u Sedanu 2. září 1870 - císař kapituloval se 100 000 vojáky. Třetí republika byla vyhlášena 4. září. Napoleon strávil zbytek života v anglickém exilu v Chislehurstu, kde zemřel 1873 při operaci. Jeho syn zemřel 1879 v zulské válce, čímž bonapartismus definitivně skončil.

Napoleon III. a francouzské mincovnictví

Napoleon III. razil bohatý systém mincí v duchu svého strýce. Jako prezident (1848-1852) mince nesly Cerés a nápis République Française. Po převratu jeho portrét s nápisem NAPOLEON III EMPEREUR. Zlaté mince 5, 10, 20, 50 a 100 franků následovaly napoleonskou tradici. Stříbrné 5 franků s vavřínovým věncem připomínaly římské císaře. Bronzové centimy s orlicí symbolizovaly imperiální moc. Kvalita ražby byla vynikající - pařížská mincovna používala nejmodernější technologie.

Zajímavé jsou změny portrétu dokumentující stárnutí. Rané mince zobrazují mladého císaře s holou hlavou (tête nue), od 1861 s vavřínovým věncem (tête laurée) jako vítěz. Existují vzácné essais a piedforty. Napoleon také razil koloniální mince pro Alžírsko, Kochincínu. Jeho 100franková mince je nejtěžší moderní francouzská zlatá mince. Po pádu byly některé mince s orlicí přeraženy Komunou. Dnes jsou napoleonské mince populární mezi sběrateli - 20frankovka "Napoléon" je klasická investiční mince. Jeho mincovnictví dokumentuje poslední pokus o císařskou velikost Francie před definitivním nástupem republiky.

Zajímavosti

• Napoleon III. vynalezl margarin jako levnou náhradu másla pro armádu a chudé
• V pevnosti Ham napsal "Extinction du paupérisme" - socialistické dílo o odstranění chudoby
• Jeho manželka Eugenie zavedla módu krinolín a haute couture
• Zlatá 100franková mince s jeho portrétem váží 32,25 gramu - více než unce
• Bismarck o něm řekl: "Velká neschopnost nerozpoznaná současníky"