Norimberk

Norimberk byl svobodné říšské město a jedno z nejvýznamnějších obchodních a řemeslnických center středověké Evropy, které provozovalo důležitou říšskou mincovnu. Norimberská mincovna proslula ražbou kvalitních říšských dukátů, zlatých guldenů a stříbrných tolarů, které díky přesné váze a vysoké ryzosti patřily k nejdůvěryhodnějším mincím své doby.

Historie

Mincovní privilegium získal Norimberk postupně během 14. století. První právo razit vlastní mince udělil městu císař Ludvík IV. Bavor v roce 1332, ale týkalo se pouze haléřů pro lokální obchod. Zásadní privilegium přišlo v roce 1356, kdy císař Karel IV. ve Zlaté bule potvrdil Norimberk jako jedno ze sedmi měst s právem razit zlaté mince. První norimberské zlaté guldeny byly vyraženy v roce 1361 s obrazem svatého Vavřince, patrona města.

V 15. století se Norimberk stal hospodářským centrem Svaté říše římské. Místní bankéři jako rodina Fuggerů a Tucher kontrolovali evropský obchod s kovy. V roce 1422 získalo město právo razit říšské mince – guldeny s jednotným obsahem zlata podle říšského standardu. Norimberská mincovna se vyznačovala přesností – každá mince byla individuálně vážena a adjustována. Vznikl pojem „norimberská váha" jako synonym přesnosti.

Technologický rozvoj přišel v 16. století. Norimberk byl centrem vědecké revoluce – působili zde Martin Behaim, tvůrce prvního glóbu, a Peter Henlein, vynálezce kapesních hodin. V roce 1550 instalovala mincovna první vřetenový lis v jižním Německu. Od roku 1559 razila město vlastní říšské tolary s městským znakem – korunovanou orlicí. Norimberské mince této éry se vyznačovaly mimořádnou uměleckou kvalitou díky rytcům jako Valentin Maler.

Během třicetileté války (1618-1648) udržel Norimberk neutralitu, ale mincovna musela razit mince pro všechny strany konfliktu. Vznikaly kiperové mince se sníženým obsahem stříbra i kvalitní múltové dukáty pro mezinárodní obchod. V roce 1633 vypukl v mincovně požár, který zničil část zařízení, ale produkce byla rychle obnovena. Po válce razila mincovna vestfálské tolary k oslavě míru.

V období baroka dosáhla norimberská mincovna uměleckého vrcholu. Místní rytci jako Georg Friedrich Nürnberger a Johann Leonhard Oexlein vytvářeli mistrovská razidla. Vznikaly nádherné pokazní tolary s panoramatem města, alegoriemi obchodu a věd. Specialitou byly Schautaler – tolary určené jako dary, často s pohyblivými částmi nebo skrytými prostory. V roce 1700 vyrazila mincovna největší stříbrnou medaili své doby k jubileu reformace.

18. století přineslo postupný úpadek. Obchodní cesty se přesunuly k Atlantiku a význam Norimberku klesal. Mincovna omezila produkci na konvenční mince podle augsburského vzoru. V roce 1764 byla ražba zlatých mincí zastavena, pokračovala pouze produkce drobných krejcarů. Po napoleonských válkách připadl Norimberk v roce 1806 Bavorskému království a městská mincovna byla definitivně uzavřena. Poslední ražbou byla pamětní medaile k připojení k Bavorsku.

Technologie a charakteristické ražby

Norimberské mince se vyznačovaly technickou dokonalostí a uměleckou kvalitou. Městským znakem byla korunovaná orlice rozdělená červeno-stříbrně. Na mincích se objevoval i svatý Vavřinec s mřížkou a svatý Sebald, patroni města. Mincovní značkou bylo písmeno N nebo monogram NVRN. Charakteristické bylo precizní provedení detailů a ostrý reliéf.

Technologicky byl Norimberk průkopníkem inovací. Místní mechanici vyvinuli přesné váhy s protizávažím, adjustovací stroje pro sjednocení váhy mincí a kroužkovací stroje s vyměnitelnými matricemi. Norimberská mincovna jako první používala kontrolní značky – miniaturní symboly identifikující konkrétního rytce. Specialitou byla technika Prägefrisch – leštění razidel pro zrcadlový lesk.

Mezi nejvzácnější norimberské ražby patří první zlaté guldeny z roku 1361, gotické Vavřincovy dukáty, renesanční portrétní tolary císařů, barokní Schautaler s panoramatem města, múltové dukáty z třicetileté války a poslední říšský tolar z roku 1805. Světoznámé jsou norimberské mechanické medaile s pohyblivými částmi a astronomické medaile s otočným kalendářem.

Zajímavosti

• Norimberský zlatník Wenzel Jamnitzer vytvořil v roce 1560 první mikroskopickou rytinu na minci – text modlitby viditelný pouze lupou
• V roce 1542 razila norimberská mincovna první minci s technickým výkresem – schématem městského vodovodu
• Norimberské vánoční dukáty z roku 1650 obsahovaly uvnitř dutiny drobné rolničky, které při pohybu cinkaly
• Mincmistr Hans Krauwinkel vyráběl v 16. století žetony s reklamními nápisy – první marketingové mince
• V mincovně byl v roce 1700 proveden pokus o ražbu mincí z meteoritického železa – pouze 3 kusy se dochovaly