Notafilie
Notafilie je specializovaná oblast sběratelství zaměřená na papírové peníze, bankovky a jiné papírové platební prostředky. Tento termín pochází z latinského "nota" (poznámka, bankovka) a řeckého "philia" (láska, náklonnost). Jako systematická sběratelská disciplína se notafilie zabývá studiem, katalogizací a shromažďováním papírových platidel z celého světa a různých historických období, přičemž sleduje jejich vývoj, design, tiskové techniky, bezpečnostní prvky, historický kontext a ekonomický význam. Na rozdíl od numismatiky, která se zaměřuje primárně na mince a medaile, se notafilie specializuje výhradně na papírové peníze a související dokumenty jako státní dluhopisy, šeky a nouzová platidla. Pro sběratele představuje notafilie fascinující průsečík historie, ekonomie, politiky, umění a technologie.
Historie
Historie notafilie jako organizovaného sběratelského oboru je relativně mladá ve srovnání s numismatikou, což odráží pozdější vznik papírových peněz oproti mincím. Zatímco první papírové peníze se objevily v Číně již v 7. století během dynastie Tang a staly se běžnými během dynastie Song (960-1279), v Evropě se papírové bankovky začaly používat až mnohem později. Švédská Riksbank vydala první evropské bankovky v roce 1661, následovaná Bank of England v roce 1694. Systematické sbírání papírových peněz jako koníček se začalo rozvíjet až v pozdním 19. století, kdy se papírové bankovky staly běžnou součástí měnových systémů po celém světě. Za jednoho z prvních významných notafilů je považován Albert Pick (1922-2015), německý sběratel a numismatik, který začal sbírat bankovky ve 30. letech 20. století a později vytvořil standardní katalogizační systém pro světové bankovky, který se stal základem moderní notafilie. Pickovo číslování bankovek (tzv. Pick numbers) se dodnes používá jako hlavní referenční systém. Významný rozvoj notafilie nastal po druhé světové válce, kdy rostoucí mezinárodní cestování a obchod zpřístupnily sběratelům bankovky z celého světa. V roce 1961 byla založena International Bank Note Society (IBNS), první globální organizace věnovaná výhradně notafilii, která výrazně přispěla k profesionalizaci a popularizaci tohoto koníčku. Technologický pokrok v 20. století dramaticky ovlivnil vzhled a bezpečnostní prvky bankovek, což přidalo notafilii nové dimenze studia. Digitální revoluce na přelomu tisíciletí umožnila sběratelům snáze navazovat kontakty, sdílet informace a obchodovat online, což vedlo k dalšímu rozmachu notafilie jako globálního fenoménu. Zároveň se stále více specializuje a diversifikuje do různých podkategorií, jako je sbírání nouzových platidel, chybotisků nebo bankovek z konkrétních historických období.
Notafilie jako sběratelská disciplína zahrnuje několik klíčových aspektů a metodických přístupů. Katalogizace bankovek používá několik klasifikačních systémů, přičemž nejrozšířenější je Standard Catalog of World Paper Money založený na Pickově číslování. Každá bankovka dostává unikátní identifikační číslo, které označuje zemi vydání a specifickou emisi. Sběratelé obvykle organizují své sbírky podle zemí, historických období, měnových jednotek nebo tematického zaměření. Hodnocení stavu bankovek je klíčovým aspektem určujícím jejich hodnotu. Nejčastěji se používá mezinárodní škála od Poor (P) pro velmi poškozené bankovky až po Uncirculated (UNC) nebo Gem Uncirculated pro dokonale zachovalé kusy, které nikdy nebyly v oběhu. Pro přesnější gradaci se používá numerická stupnice 1-70, podobně jako u mincí. Oblasti specializace v notafilii zahrnují: Světové bankovky – komplexní sbírky z různých zemí; Národní měny – zaměření na jednu zemi nebo region; Historická platidla – bankovky z konkrétních dějinných období; Nouzová platidla (notgeld) – improvizované peníze vydávané během krizí; Tematické sbírky – bankovky se specifickými motivy (zvířata, slavné osobnosti, architektura); Chybotisky a rarity – bankovky s tiskovými chybami nebo výrobními anomáliemi; Bankovky s nízkými sériovými čísly nebo jinými specifickými charakteristikami. Technické aspekty zahrnované do studia bankovek zahrnují: Tiskové techniky (hlubotisk, ofset, tisk z výšky); Papír a materiály (různé druhy papíru, polymery používané v moderních bankovkách); Bezpečnostní prvky (vodoznaky, hologramy, mikrotext, speciální barvy); Umělecké ztvárnění (portréty, alegorie, národní symboly). Uchovávání bankovek vyžaduje speciální péči – sběratelé používají archivní obaly bez obsahu plastifikátorů nebo kyselin, udržují konstantní teplotu a vlhkost, a minimalizují vystavení bankovek světlu a znečišťujícím látkám.
Význam pro investory a sběratele
Pro sběratele představuje notafilie fascinující kombinaci historického, uměleckého, technického a ekonomického studia. Bankovky poskytují unikátní vhled do dějin jednotlivých zemí, neboť často zobrazují významné osobnosti, historické události, kulturní dědictví a národní symboly. Design bankovek reflektuje umělecké styly a technologické možnosti své doby, což umožňuje sledovat vývoj grafického designu a tiskařských technik. Z finančního hlediska mohou vzácné nebo historicky významné bankovky představovat zajímavou investici s potenciálem dlouhodobého zhodnocení. Mezi faktory ovlivňující hodnotu bankovek patří: Vzácnost – limitované emise, bankovky stažené z oběhu krátce po vydání, zkušební tisky; Historický význam – bankovky z přelomových období jako války, revoluce, měnové reformy; Stav zachovalosti – nepoužité bankovky v perfektním stavu jsou mnohem cennější; Poptávka – popularita konkrétních témat nebo zemí mezi sběrateli; Estetická hodnota – umělecky výjimečné nebo neobvyklé designy.
Příklady
Mezi nejvzácnější a nejhodnotnější bankovky světa patří Grand Watermelon Note – americká tisícidolarová bankovka z roku 1890 s unikátním designem připomínajícím meloun, prodaná v aukci za více než 3,3 milionu dolarů, Star Note Binion Collection – kompletní sbírka amerických tisícidolarových bankovek Federal Reserve, vystavená v Binion's Horseshoe Casino v Las Vegas, Zanzibar 5 Rupees z roku 1908 – extrémně vzácná bankovka ze zaniklého sultanátu, oceňovaná na více než 100 000 dolarů, Kanadská "Devils Face" bankovka – kontroverzní vydání z roku 1954, kde vlasy královny Alžběty II. údajně vytvářely obraz ďábla, a Československá "Státovka" 5000 Kč z roku 1919 (tzv. "Mucha bankovka") – vzácná bankovka navržená slavným umělcem Alfonsem Muchou.
Zajímavosti
- Existují specializovaní sběratelé zaměřující se výhradně na bankovky s číselnými sekvencemi – například s čísly 12345678, 88888888 nebo 00000001, které mohou mít výrazně vyšší hodnotu než běžné bankovky stejného typu.
- Hyperinflační bankovky představují fascinující podkategorii – například zimbabwský dolar dosáhl v roce 2008 nominální hodnoty 100 trilionů dolarů, což z něj činí bankovku s nejvyšší nominální hodnotou v historii.
- Polymérové bankovky, poprvé vydané v Austrálii v roce 1988, představují technologickou revoluci v notafilii a přinášejí nové výzvy pro sběratele – jsou trvanlivější, obtížněji padělatelné, ale vyžadují odlišné metody uchovávání než tradiční papírové bankovky.
- Některé vzácné bankovky byly náhodně objeveny v běžném oběhu – například v roce 2014 byl v Británii nalezen v běžném oběhu vzácný 50librový "Kentfield" z roku 1994, jehož hodnota pro sběratele byla odhadnuta na více než 900 liber.
- V notafilii existuje fenomén "error notes" (chybotisků), které zahrnují bankovky s chybějícím tiskem, dvojitým tiskem, chybným ořezem nebo jinými výrobními vadami. Tyto chyby, které by v jiných oblastech snižovaly hodnotu produktu, mohou v notafilii naopak dramaticky zvýšit cenu bankovky.