Obchodní mince

Obchodní mince jsou ražby z drahých kovů, především zlata a stříbra, jejichž hodnota není pevně stanovena nominálně, ale odvíjí se od aktuální tržní ceny obsaženého kovu. Tyto mince vydávané státními mincovnami sloužily historicky k mezinárodnímu obchodu a dnes plní funkci investičních instrumentů. Jejich kurzovní hodnota fluktuuje podle světových cen drahých kovů na komoditních burzách.

Historie

Koncept obchodních mincí se vyvinul ve středověké Evropě jako reakce na potřebu univerzálního platidla pro dálkový obchod. První skutečné obchodní mince vznikly ve 13. století v italských městských státech. Florentský zlatý florén ražený od roku 1252 a benátský dukát z roku 1284 se staly mezinárodně uznávanými platidly, jejichž hodnota závisela na obsahu ryzího zlata, nikoli na vyražené nominální hodnotě.

V českých zemích získaly charakter obchodních mincí svatováclavské dukáty zavedené Karlem IV. kolem roku 1350. Tyto prestižní zlaté ražby o hmotnosti 3,49 gramu neměly vyznačený nominál a jejich hodnota se určovala podle momentálního kurzu zlata vůči stříbru. Český král vědomě vytvořil minci určenou pro mezinárodní platby, která byla přijímána od Baltského moře po Středomoří.

Objevení amerických nalezišť drahých kovů v 16. století vedlo k masovému rozšíření obchodních mincí. Španělské osmireály, známé jako peso de ocho, se staly první globální měnou. Tyto stříbrné mince o hmotnosti 27 gramů cirkulovaly od Ameriky přes Evropu až do Asie. Jejich hodnota nebyla fixní, ale řídila se obsahem stříbra a místními ekonomickými podmínkami.

Významnou kapitolu představují levantské tolary, speciální obchodní mince ražené od 18. století pro obchod s Orientem. Rakouská monarchie vyráběla tyto stříbrné mince s portrétem Marie Terezie a neměnným letopočtem 1780 až do roku 1960. Jejich hodnota v osmanské říši a arabských zemích závisela výhradně na váze a ryzosti stříbra, místní obchodníci je přijímali jako univerzální platidlo.

Zlatý standard 19. století přinesl systematickou ražbu obchodních mincí. Latinská měnová unie založená roku 1865 standardizovala zlaté dvacetifranky jako obchodní mince s obsahem 5,8 gramu zlata. Rakousko-Uhersko reagovalo zavedením zlatých čtyřzlatníků a osmizlatníků v roce 1870, které cirkulovaly paralelně s běžným oběživem, ale jejich hodnota se řídila cenou zlata.

Po rozpadu zlatého standardu ve 30. letech 20. století ztratily tradiční obchodní mince svůj původní účel. Novou éru zahájila Jihoafrická republika v roce 1967 uvedením Krugerrandu - první moderní zlaté mince určené výhradně pro investice. Neměla vyznačený nominál a její hodnota odpovídala přesně jedné trojské unci zlata.

Československo obnovilo tradici obchodních mincí v roce 1951 ražbou svatováclavských dukátů pro export. Po roce 1989 Česká národní banka pokračuje v emisi dukátů jako obchodních mincí bez udaného nominálu. Současné české dukáty obsahují 3,49 gramu zlata o ryzosti 986/1000 a jejich prodejní cena se denně mění podle kurzu zlata.

Charakteristika a funkce obchodních mincí

Obchodní mince se vyznačují několika specifickými vlastnostmi. Především nenesou vyznačenou nominální hodnotu nebo je tato hodnota symbolická a neodpovídá reálné ceně. Jsou raženy z investičních kovů standardní hmotnosti a ryzosti, nejčastěji jedna trojská unce, půl unce nebo desetina unce. Jejich tržní cena se skládá ze spotové ceny kovu plus přirážka mincovny.

Rozdíl mezi obchodními a investičními mincemi je často nejasný. Investiční mince typu American Eagle nebo Canadian Maple Leaf mají sice vyznačený nominál, ale ten je mnohonásobně nižší než hodnota kovu. Funkčně tedy působí jako obchodní mince. Naopak moderní ražby historických obchodních mincí jako rakouské dukáty jsou primárně investičním nástrojem.

V současnosti plní obchodní mince především funkci uchovatele hodnoty. Investoři je nakupují jako zajištění proti inflaci nebo měnovým krizím. Jejich výhodou je mezinárodní uznání, standardizovaná kvalita garantovaná státem a osvobození od DPH při obchodování. Likvidita obchodních mincí je vysoká díky transparentnímu oceňování podle burzovních cen.

Zajímavosti

• Marie Terezie tolary se razí dodnes s neměnným letopočtem 1780 - celkem bylo vyraženo přes 400 milionů kusů
• Britský sovereign byl jedinou zlatou mincí přijímanou beduíny za ropné koncese v Saúdské Arábii
• Čínské stříbrné pandy mění každoročně motiv, což zvyšuje jejich sběratelskou hodnotu nad kovovou
• Rakouské dukáty se nikdy nerazily v Rakousku - výroba probíhala v Kremnici
• Americké Double Eagle z roku 1933 nejsou obchodní mince, ale jejich hodnota 20 milionů dolarů mnohonásobně převyšuje cenu zlata
• Švýcarské vrenelis byly jediné zlaté mince, které mohli občané vlastnit během zákazu zlata v USA