Obrození
Obrození, nebo národní obrození, bylo kulturní a politické hnutí 19. století usilující o emancipaci malých evropských národů. České národní obrození obnovilo český jazyk, kulturu a národní vědomí. Obrozenecké ideály se promítly do mincovnictví vznikajících národních států, které razily mince s národními symboly a nápisy v mateřských jazycích.
Historie
České národní obrození začalo v poslední třetině 18. století jako osvícenská snaha o vzdělání lidu. Josef Dobrovský kodifikoval český jazyk, vydal gramatiku a slovník. Prvotní fáze byla vědecká - filologové, historici dokazovali starobylost a hodnotu češtiny. František Palacký psal monumentální dějiny, Josef Jungmann vytvořil česko-německý slovník. Václav Matěj Kramerius založil české noviny. František Martin Pelcl byl prvním profesorem češtiny na univerzitě. Obrození reagovalo na germanizaci a centralizaci habsburské monarchie.
Druhá fáze (1815-1848) byla kulturní a společenská. Vznikala česká literatura - Mácha, Erben, Němcová. České divadlo, Národní muzeum, Matice česká. Vlastenecké spolky, čtenářské besedy šířily národní vědomí. Slovanská vzájemnost spojovala Čechy se Slováky, Poláky, jižními Slovany. Revoluce 1848 přinesla politické požadavky - Palackého austroslavismus, rovnoprávnost češtiny. Bachův absolutismus obrození potlačil, ale už ho nemohl zastavit.
Třetí fáze (1860-1918) byla politická. Vznikly české politické strany, česká universita, České vysoké učení technické. Národní divadlo symbolizovalo kulturní emancipaci. Sokol, Hlahol organizovaly masy. Česká ekonomika - Živnostenská banka, Škodovy závody - poskytla materiální základnu. První světová válka a Masarykův odboj vyvrcholily vznikem Československa 1918. Podobná obrození probíhala u dalších národů - maďarské, polské, chorvatské, slovenské, finské. Vytvořila moderní evropské národy.
Obrození a mincovnictví
Národní obrození ovlivnilo mincovnictví nových národních států. Po vzniku Československa 1918 byly raženy mince s českým lvem a slovenským křížem, nápisy v češtině a slovenštině. První československá koruna nesla lípu jako národní strom. Designer František Kysela vytvořil vlastenecký design. Podobně Polsko razilo mince s orlem, Litva s Vytisem, Estonsko s třemi lvy. Národní symboly nahradily dynastické erby.
Obrozenecké ideály se promítly do pamětních mincí. Československo razilo mince k výročím Komenského, Palackého, Smetany. Polsko uctilo Mickiewicze, Chopina. Maďarsko Petőfiho, Kossuta. Národní hrdinové nahradili panovníky na mincích. Nápisy v národních jazycích demokratizovaly mincovnictví - latina ustoupila živým jazykům. Finské marky měly finské a švédské nápisy, irské punty irštinu. Obrozenecká symbolika - národní kroje, lidové motivy, historické památky. České mince zobrazovaly Karlův most, svatého Václava. Slovenské Kriváň, Trenčínský hrad. Mincovnictví se stalo nástrojem národní identity a propagace kulturního dědictví.
Zajímavosti
- První československá mince 1921 nesla heslo "Pravda vítězí" - husitské a masarykovské motto
- Palacký odmítl vyznamenání s německým nápisem - chtěl české nebo žádné
- Finské marky 1860 byly první mince s finským nápisem - do té doby jen švédština a ruština
- Irské mince 1928 s harfou a zvířaty byly navrženy básníkem Yeatsem
- Estonská koruna 1928 s vikingskou lodí symbolizovala návrat k předkřižácké nezávislosti