Parvus

Parvus byla středověká drobná stříbrná mince používaná v Českém království jako dvanáctina pražského groše. Tato mince byla zavedena během měnové reformy krále Václava II. kolem roku 1300 a sloužila především k běžným denním transakcím. Parvy se razily z bilonu (slitiny stříbra a mědi) a jejich průměr byl přibližně 16 mm.

Historie

Parvus (z latinského slova znamenajícího „malý") se začal razit kolem roku 1300 v rámci zásadní měnové reformy krále Václava II. (1278-1305), kdy byly objeveny bohaté stříbrné doly v Kutné Hoře. Pro realizaci této reformy povolal král italského právníka Gozzia z Orvieta, který vytvořil horní zákoník (Ius regale montanorum), čímž položil právní základ pro nový měnový systém. Zavedení pražského groše a jeho drobné dvanáctiny – parvu – představovalo významnou stabilizaci středoevropského obchodu a měnových poměrů. Tento systém pokračoval i za vlády Jana Lucemburského (1310-1346) a Karla IV. (1346-1378), kdy parvy tvořily důležitou součást každodenního platebního styku. Kvalita mincí se však v průběhu 14. století postupně snižovala, což vedlo k nižšímu obsahu stříbra, až byly parvy v 15. století postupně nahrazeny novými typy drobných platidel.

Na averzu (lícní straně) parvu byl nejčastěji vyobrazen český heraldický lev, zatímco motivy na reverzu (rubové straně) se lišily podle období a panovníka. Mince měla hmotnost přibližně 0,4 gramu a obvykle obsahovala mezi 250-500‰ stříbra, zbytek tvořila měď. Díky své nízké nominální hodnotě byla využívána především pro každodenní drobné transakce na lokálních trzích, zatímco pražský groš sloužil pro větší obchody. V průběhu 14. století se kvalita parvů postupně snižovala, což vedlo k poklesu obsahu stříbra a zhoršení reliéfu ražby. Parvy byly postupně nahrazeny jinými mincemi s nástupem nového měnového systému v 15. století.

Význam pro investory a sběratele

Pro současné investory a sběratele představuje parvus zajímavou příležitost k získání autentické středověké mince s historickou hodnotou. Originální exempláře jsou relativně vzácné, především v zachovalém stavu, což zvyšuje jejich numismatickou hodnotu. Jejich cenová dostupnost ve srovnání s cennějšími pražskými groši z nich činí vhodný vstupní bod pro začínající sběratele středověkých mincí. Parvy z období konkrétních panovníků nebo s výjimečnými ražebními znaky mohou dosahovat na aukcích zajímavých cen.

Příklady

Mezi nejznámější varianty této mince patří:

• Parvus Václava II. (1300-1305) s českým lvem na lícní straně a korunou na rubové straně
• Parvus Jana Lucemburského (1311-1319) s vyobrazením sv. Václava na averzu a českého lva na reverzu
• Parvus Karla IV. (1346-1378) s českým lvem hledícím doleva
• Uherské parvy, například mince Karla Roberta z let 1330-1336

Zajímavosti

Dvanáct parvů tvořilo jeden pražský groš, zatímco šedesát grošů představovalo jednu kopu – oblíbenou početní jednotku té doby. Latinské slovo „parvus" (malý) přesně vystihuje vztah této mince k větším platidlům. Na rozdíl od pražského groše, který se stal mezinárodní měnou ve střední Evropě, parvus byl převážně lokálním platidlem. V současnosti jsou kvalitní repliky parvů oblíbené mezi účastníky historických rekonstrukcí středověkých trhů a slavností.