‍ Patent o zrušení nevolnictví

Patent o zrušení nevolnictví byl výnos císaře Josefa II. z 1. listopadu 1781, kterým bylo v českých zemích zrušeno „tělesné poddanství neboli člověčenství" a nahrazeno mírnějším poddanstvím. Patent představoval zásadní mezník ve společenském a hospodářském vývoji habsburské monarchie a nepřímo ovlivnil i české národní obrození.

Historie

Patent o zrušení nevolnictví byl součástí rozsáhlých osvícenských reforem Josefa II., který po smrti své matky Marie Terezie roku 1780 převzal plnou vládu nad habsburskou monarchií. Během svého panování vydal přes 6 000 výnosů, z nichž patent o zrušení nevolnictví patřil vedle tolerančního patentu k nejvýznamnějším.

Motivy pro zrušení nevolnictví byly jak humanitární, tak ekonomické. Osvícenští myslitelé kritizovali nevolnictví jako překážku hospodářského pokroku. Josef II. si uvědomoval, že osobní nesvoboda rolníků brání rozvoji manufaktur, které potřebovaly volnou pracovní sílu. Zaostalé zemědělství založené na nevolnické práci dosahovalo nízkých výnosů a v případě neúrody hrozily hladomory.

Patent byl vydán nejprve pro České království 1. listopadu 1781, následně v upravené podobě pro ostatní země monarchie. Na Slovensku byl obdobný patent vydán roku 1785. Dokument zrušil bezprostřední osobní závislost poddaných na vrchnosti, ale zachoval poddanský vztah vázaný na půdu. Robota a naturální dávky přetrvaly až do revolučního roku 1848, kdy bylo poddanství definitivně zrušeno.

Obsah a důsledky patentu

Patent zaručoval poddaným několik zásadních práv. Mohli svobodně uzavírat sňatky bez souhlasu vrchnosti, stěhovat se mimo hranice panství, dávat děti do učení na řemeslo nebo na studia. Získali právo nakládat se svým majetkem a vykoupit se z robotních povinností. Vrchnostenské úřady zůstaly nejbližší správní autoritou, ale poddaní již nebyli osobním majetkem pána.

Šlechta přijala patent s nevolí a místy se jej snažila zatajit nebo obcházet. Bývalí nevolníci naopak vítali možnost svobodného pohybu a volby povolání. Patent umožnil přesun venkovského obyvatelstva do měst, což poskytlo pracovní síly pro rozvíjející se manufaktury a později průmyslové podniky.

Nepřímým důsledkem patentu bylo posílení českého živlu ve městech, neboť česky hovořící venkovské obyvatelstvo začalo pronikat do dosud převážně německých městských center. Tento demografický posun vytvořil předpoklady pro české národní obrození v 19. století. Patent rovněž přispěl k růstu vzdělanosti, protože děti poddaných mohly svobodně studovat.

Zajímavosti

• Josef II. nazýval původní stav „tělesným poddanstvím neboli člověčenstvím" a nahradil jej „mírným poddanstvím podle příkladu zemí rakouských".
• Robotní patent Marie Terezie z roku 1775 omezil robotu na maximálně tři dny v týdnu v období žní.
• V Rusku bylo nevolnictví zrušeno až roku 1861 carem Alexandrem II., tedy osmdesát let po josefínských reformách.