Josefínské reformy

Josef II., římský císařJosefínské reformy byly osvícenské reformy císaře Josefa II. z let 1780–1790, které změnily správu, církev i poddanství v habsburské monarchii: zrušení nevolnictví, toleranční patent, rušení klášterů. Mince se dál razily v konvenční měně; od roku 1781 nesly místo iniciál mincmistra a vardajna písmennou značku mincovny.

Období 1780–1790, samostatná vláda Josefa II.
Hlavní akty 1781 toleranční patent a zrušení nevolnictví v českých zemích; 1782 rušení klášterů; 1783 manželský patent; 1787 trestní zákoník
Měna konvenční měna (zavedena 1750, konvence s Bavorskem 1753), tolar s 23,386 g ryzího stříbra
Značky mincoven písmeno mincovny podle nařízení z 22. prosince 1780: A Vídeň, B Kremnice, C Praha, E Karlsburg, F Hall, G Nagybánya, H Günzburg
Papírové peníze bankocetle Vídeňské městské banky, nová emise 1784
Odvolání část reforem odvolal Josef II. před smrtí roku 1790, další jeho nástupce Leopold II.

Charakteristika josefínských reforem

Josef II. se stal roku 1765 císařem a spoluvládcem své matky Marie Terezie, samostatně vládl v letech 1780–1790. Jako osvícenský absolutista kladl rozum a státní zájem nad tradici a stavovská privilegia. Reformy měly vytvořit jednotný, centralizovaný a racionálně spravovaný stát a navazovaly na tereziánské změny.

Patent o zrušení nevolnictví z roku 1781 dovolil poddaným v českých zemích bez svolení vrchnosti se stěhovat, ženit, odcházet za prací nebo na studia; robota zůstala až do roku 1848. Toleranční patent téhož roku povolil luteránům, kalvinistům a pravoslavným soukromé vyznání víry. Od roku 1782 stát rušil kláštery, které nepovažoval za užitečné; do konce Josefovy vlády zaniklo přes 500 z 1 188 klášterů v rakouských a českých zemích. Trestní zákoník z roku 1787 zrušil v řádném soudním řízení trest smrti. Josef pokračoval v tereziánské školské reformě z roku 1774 a prosazoval němčinu jako úřední jazyk. K velké kodifikaci občanského práva došlo až po Josefově smrti: Všeobecný občanský zákoník byl vyhlášen roku 1811 a nabyl účinnosti 1. ledna 1812.

Církevní reformy byly nejkontroverznější. Josef podřídil církev dohledu státu, omezil styk biskupů s papežem, snížil počet církevních svátků, reguloval procesí a poutě a manželství prohlásil roku 1783 za občanskou smlouvu. Generální semináře měly vychovávat loajální kněze. Papež Pius VI. přijel roku 1782 do Vídně, většinu opatření však nezvrátil. Majetek zrušených klášterů převzal náboženský fond, z něhož se platily nové farnosti.

Odpor proti reformám rostl ze všech stran. Šlechta protestovala proti ztrátě privilegií, církev proti zásahům státu, země proti centralizaci a němčině. Rakouské Nizozemí povstalo roku 1789 a Uhry hrozily vzpourou. Josef II. proto před smrtí v roce 1790 část reforem odvolal a další změnil jeho nástupce Leopold II. Toleranční patent, zrušení nevolnictví, nová farní síť a státní dohled nad církví však zůstaly.

Měnové aspekty josefínských reforem

Josef II. pokračoval v konvenční měně, kterou Marie Terezie zavedla roku 1750 a roku 1753 smluvně sjednala s Bavorskem. Konvenční tolar obsahoval 23,386 g ryzího stříbra, dvacetník 3,9 g. Nařízení z 22. prosince 1780 rozšířilo na všechny ražby písmennou značku mincovny, kterou od roku 1766 nesly mince Josefa II. jako spoluvládce – A Vídeň, B Kremnice, C Praha, E Karlsburg, F Hall, G Nagybánya, H Günzburg – a zrušilo dosavadní iniciály mincmistra a vardajna. Výjimkou byly kremnické dukáty, které od roku 1781 zobrazovaly stojícího Josefa II. v uherském šatě s opisem PATRONA REGNI HUNGARIAE a značku mincovny neměly.

Vedle mincí obíhaly bankocetle Vídeňské městské banky, první papírové peníze monarchie, které vydala Marie Terezie roku 1762; za Josefa II. vyšla roku 1784 jejich další emise. Konvenční měna platila až do zavedení rakouské měny roku 1858.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet