Patent o zrušení nevolnictví
Patent o zrušení nevolnictví vydal císař Josef II. 1. listopadu 1781 pro české země. Zrušil osobní nevolnictví a nahradil ho mírným poddanstvím: poddaní se směli bez svolení vrchnosti ženit, stěhovat, studovat a učit se řemeslu. Robota a dávky vrchnosti však zůstaly až do roku 1848.
| Vydán | 1. listopadu 1781 |
|---|---|
| Vydal | Josef II., císař a český král |
| Platnost | české země |
| Co zavedl | sňatek po ohlášení vrchnosti, stěhování, studium a vyučení řemeslu bez jejího svolení; zrušení služby na panském dvoře |
| Co zůstalo | robota, naturální a peněžní dávky, poslušnost vrchnosti |
| Uhry | obdobný patent roku 1785 |
| Zrušení roboty | císařský patent ze 7. září 1848 |
Historie
Patent o zrušení nevolnictví patří k nejznámějším reformám osvícenského absolutismu v habsburské monarchii. Venkovský řád v Čechách a na Moravě stál v 18. století na osobní závislosti poddaných na vrchnosti: poddaný nesměl bez jejího svolení odejít z panství, oženit se ani dát děti na řemeslo či na studia. Stát potřeboval pohyblivější pracovní sílu, výnosnější daně a dostatek rekrutů, a tyto překážky mu stály v cestě.
Reformy začala už Marie Terezie. Po velkém hladomoru let 1770–1772 a selském povstání roku 1775 vydala 13. srpna 1775 pro Čechy a 7. září 1775 pro Moravu robotní patent, který rozdělil poddané do jedenácti tříd, stanovil jim rozsah roboty a nejvyšší povinnost omezil na tři dny v týdnu.
Její syn Josef II. postupoval po nástupu k samostatné vládě rozhodněji. Patentem z 1. listopadu 1781 zrušil v českých zemích takzvané tělesné poddanství neboli člověčenství a nahradil je mírným poddanstvím podle vzoru rakouských zemí. Poddaný přestal být osobně připoután k panství, zůstal však vázán k půdě, kterou držel, a k povinnostem z ní plynoucím. Obdobné opatření pro Uhry vydal Josef II. roku 1785.
Patent nezrušil robotu ani naturální a peněžní dávky vrchnosti a nezměnil ani vrchnostenskou správu a soudnictví. Josef II. se pokusil povinnosti poddaných přeměnit berním a urbariálním patentem z roku 1789, jeho nástupce Leopold II. ho však po bratrově smrti zrušil. Robota v českých zemích zanikla až císařským patentem ze 7. září 1848.
Přesto měl patent dlouhodobý dopad. Osobní svoboda poddaných zůstala zachována i po zrušení dalších josefínských reforem, umožnila odchod venkovanů do měst a k řemeslům a stala se jedním z mezníků na cestě od stavovské společnosti k modernímu státu.
Co patent stanovil
Podle patentu se poddaný směl oženit po předchozím ohlášení vrchnosti, která mu o tom bezplatně vydala potvrzení. Směl odejít z panství a usadit se nebo nastoupit do služby jinde v zemi, pokud dodržel pravidla odvodů; kdo se chtěl stát sedlákem či chalupníkem na jiném panství, potřeboval bezplatný výhostní list.
Poddaní se dále mohli učit libovolnému řemeslu či umění a živit se jím, kde chtěli, aniž by k tomu potřebovali svolení vrchnosti. Zrušena byla povinná služba na panském dvoře; jedinou výjimkou zůstali sirotci, které směla vrchnost tam, kde to bylo zvykem, zaměstnat nejvýše na tři roky.
Patent dále zakazoval vymáhat od poddaných jiné povinnosti než dosavadní robotu a dávky v naturáliích a penězích vázané k jejich usedlostem. Zároveň připomínal, že poddaní dlužní vrchnosti poslušnost podle platných zákonů.
