Günzburg

Günzburg je město v bavorském Švábsku, kde se do Dunaje vlévají řeky Günz a Nau. Od doby kolem roku 1300 patřilo Habsburkům jako hlavní město markrabství Burgavsko a v letech 1764–1805 v něm pracovala habsburská mincovna, která razila mimo jiné proslulé tereziánské tolary s letopočtem 1780.

Země Německo, Bavorsko, vládní obvod Švábsko
Poloha ústí řek Günz a Nau do Dunaje
Římský předchůdce pevnost Guntia na dunajské hranici
Habsburská země markrabství Burgavsko, součást Předního Rakouska
Hlavní město Předního Rakouska od 18. května 1803
Připojení k Bavorsku 1806, po Prešpurském míru
Mincovna 1764–1805, značky G a H
Nejznámější ražba tereziánský tolar 1780 s iniciálami S F

Historie

Na místě dnešního Günzburgu založili Římané pevnost Guntia, která chránila hranici na Dunaji; od poloviny 1. do konce 4. století se tu vystřídaly čtyři pevnosti. Středověké sídlo se poprvé jmenuje roku 1065 v listině krále Jindřicha IV. Městem se Günzburg stal po roce 1307 a roku 1418 získal vrchní soudní pravomoc.

Kolem roku 1300, po vymření markrabat z Berg-Burgau, převzali Habsburkové Günzburg jako uprázdněné říšské léno a učinili z něj hlavní město markrabství Burgavsko. Markrabství patřilo k habsburským državám v jihozápadním Německu, souhrnně nazývaným Přední Rakousko. V letech 1577–1580 vznikl markraběcí zámek a markrabě Karel Burgavský z rodu Habsburků v Günzburgu sídlil v letech 1609–1618.

Za vlády Marie Terezie zde roku 1764 zahájila činnost mincovna. Dne 18. května 1803 se Günzburg stal hlavním městem Předního Rakouska, habsburská vláda tu však brzy skončila: na základě Prešpurského míru z prosince 1805 připadlo město roku 1806 Bavorsku a mincovna byla uzavřena. Dnes je Günzburg sídlem stejnojmenného zemského okresu.

Günzburská mincovna

Mincovna v Günzburgu razila v letech 1764–1805 obvyklé nominály habsburských panovníků od Marie Terezie po Františka II. Své ražby označovala písmeny G a H a na části mincí burgavským znakem. Vedle portrétních tolarů Marie Terezie tu v letech 1766–1767 vznikaly tolary s burgavským znakem a nápisem AD NORMAM CONVENTIONIS.

Roku 1783 začala v Günzburgu rozsáhlá ražba tereziánských (levantských) tolarů s pevným letopočtem 1780. Iniciály S F pod portrétem patří mincmistrovi Tobiasu Schöblovi a vardajnovi Josefu Fabymu a levantské tolary je nesou dodnes. Pro mincovnu pracoval také rytec Antonín Guillemard, který působil i v Miláně a v Praze.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet