Günzburg
Günzburg je město v bavorském Švábsku, kde se do Dunaje vlévají řeky Günz a Nau. Od doby kolem roku 1300 patřilo Habsburkům jako hlavní město markrabství Burgavsko a v letech 1764–1805 v něm pracovala habsburská mincovna, která razila mimo jiné proslulé tereziánské tolary s letopočtem 1780.
| Země | Německo, Bavorsko, vládní obvod Švábsko |
|---|---|
| Poloha | ústí řek Günz a Nau do Dunaje |
| Římský předchůdce | pevnost Guntia na dunajské hranici |
| Habsburská země | markrabství Burgavsko, součást Předního Rakouska |
| Hlavní město Předního Rakouska | od 18. května 1803 |
| Připojení k Bavorsku | 1806, po Prešpurském míru |
| Mincovna | 1764–1805, značky G a H |
| Nejznámější ražba | tereziánský tolar 1780 s iniciálami S F |
Historie
Na místě dnešního Günzburgu založili Římané pevnost Guntia, která chránila hranici na Dunaji; od poloviny 1. do konce 4. století se tu vystřídaly čtyři pevnosti. Středověké sídlo se poprvé jmenuje roku 1065 v listině krále Jindřicha IV. Městem se Günzburg stal po roce 1307 a roku 1418 získal vrchní soudní pravomoc.
Kolem roku 1300, po vymření markrabat z Berg-Burgau, převzali Habsburkové Günzburg jako uprázdněné říšské léno a učinili z něj hlavní město markrabství Burgavsko. Markrabství patřilo k habsburským državám v jihozápadním Německu, souhrnně nazývaným Přední Rakousko. V letech 1577–1580 vznikl markraběcí zámek a markrabě Karel Burgavský z rodu Habsburků v Günzburgu sídlil v letech 1609–1618.
Za vlády Marie Terezie zde roku 1764 zahájila činnost mincovna. Dne 18. května 1803 se Günzburg stal hlavním městem Předního Rakouska, habsburská vláda tu však brzy skončila: na základě Prešpurského míru z prosince 1805 připadlo město roku 1806 Bavorsku a mincovna byla uzavřena. Dnes je Günzburg sídlem stejnojmenného zemského okresu.
Günzburská mincovna
Mincovna v Günzburgu razila v letech 1764–1805 obvyklé nominály habsburských panovníků od Marie Terezie po Františka II. Své ražby označovala písmeny G a H a na části mincí burgavským znakem. Vedle portrétních tolarů Marie Terezie tu v letech 1766–1767 vznikaly tolary s burgavským znakem a nápisem AD NORMAM CONVENTIONIS.
Roku 1783 začala v Günzburgu rozsáhlá ražba tereziánských (levantských) tolarů s pevným letopočtem 1780. Iniciály S F pod portrétem patří mincmistrovi Tobiasu Schöblovi a vardajnovi Josefu Fabymu a levantské tolary je nesou dodnes. Pro mincovnu pracoval také rytec Antonín Guillemard, který působil i v Miláně a v Praze.
