Günzburská mincovna

Mince z mincovny GünzburgGünzburská mincovna byla habsburská mincovna ve městě Günzburg (dnes Bavorsko), která v letech 1764–1805 razila mince pro Přední Rakousy, zejména pro markrabství Burgau. Proslula tolary Marie Terezie s iniciálami „S.F.“, které nesou i pozdější ražby tereziánského tolaru s letopočtem 1780.

Období činnosti 1764–1805
Území Přední Rakousy, markrabství Burgau
Mincovní značka G pod orlem (1764–1765), H (1766–1805)
Iniciály úředníků S.–C. (1765–1774), S.–F. (1775–1780)
Nejznámější ražba tolar Marie Terezie 1780 s iniciálami S.F.
Budova dnes radnice města Günzburg

Historie

Günzburg byl hlavním městem habsburského markrabství Burgau, které patřilo k Předním Rakousům (Vorderösterreich) – souboru habsburských držav rozptýlených v jihozápadním Německu.

Mincovna zahájila ražbu v srpnu 1764. Její budova vznikla v letech 1764–1767 a mince se v ní razily až do roku 1805. Günzburg byl součástí habsburské mincovní sítě a razil podle konvenční měny zavedené v letech 1750–1753.

Od roku 1766 musely habsburské stříbrné a zlaté mince nést iniciály mincmistra a vardajna, tedy kontrolora mincovny. V Günzburgu stály pod portrétem panovnice: na ražbách s letopočty 1765–1774 iniciály S.–C. (mincmistr Tobias Schöbl a vardajn Joseph Hubert von Clotz), v letech 1775–1780 S.–F. (Schöbl a vardajn Joseph Faby). Nařízením z 22. prosince 1780 byly iniciály zrušeny. Schöbl vedl mincovnu do roku 1789, po něm Faby až do jejího konce.

Nejznámější günzburskou ražbou je tolar Marie Terezie s letopočtem 1780. Tento typ se po smrti panovnice razil dál s pevným letopočtem jako obchodní mince pro Levantu a později i pro Etiopii a arabské země. Razidla bývalé günzburské mincovny s iniciálami S.F. pod portrétem a burgavským znakem ve čtvrtém poli štítu se od roku 1824 používala v Miláně a Benátkách, potom i ve Vídni; vychází z nich i typ dnešních novoražeb. Iniciály S.F. proto samy neznamenají, že mince vznikla v Günzburgu.

Roku 1805 bylo Burgavsko postoupeno Bavorsku a mincovna ukončila činnost. V budově bývalé mincovny dnes sídlí günzburská radnice.

Ražby a mincovní značky

Vedle tolarů razil Günzburg i menší stříbrné a měděné mince. V letech 1765–1767 vznikaly tolary s burgavským znakem a nápisem AD NORMAM CONVENTIONIS (podle konvenční měny), od roku 1768 portrétní typ. Tolary se starším portrétem Marie Terezie bez vdovského závoje se pro levantský obchod razily až do roku 1770.

Na ražbách let 1764–1765 označuje mincovnu písmeno G pod orlem, od roku 1766 burgavský znak a písmeno H. Na měděných mincích se od roku 1772 objevuje písmeno G spolu s burgavským znakem – i tehdy jde o Günzburg, nikoli o Štýrský Hradec nebo Nagybányu. Patří sem i měděný krejcar 1779 pro Innviertel. Letopočet nemusí odpovídat roku ražby: günzburské pětníky s razidly z roku 1773 se razily ještě roku 1783.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet