Peking

Peking (Beijing) byl po staletí hlavním centrem čínského mincovnictví a sídlem Císařské mincovny, která produkovala charakteristické čínské mince s otvorem i další platidla formující ekonomiku nejen Číny, ale celé východní Asie. Jako hlavní město dynastií Ming a Čching byl Peking domovem nejvýznamnější ze série státních mincoven, jejichž produkty představují více než dva tisíce let nepřerušené numismatické tradice a patří mezi nejstarší kontinuálně ražené mince na světě.

Historie

Historie pekingského mincovnictví sahá až do období dynastie Jüan (1271-1368), kdy mongolští vládci Číny zvolili tehdejší Chánbalik (později Peking) za své hlavní město. Skutečný rozvoj pekingské císařské mincovny však nastal za dynastie Ming (1368-1644), kdy byl zaveden standardizovaný systém ražby bronzových mincí cash. Tyto kruhové mince s čtvercovým otvorem uprostřed nesly na averzu nápis složený ze čtyř znaků obsahujících éru vlády císaře a slova "tchung-pao" (univerzální mince).

Vrchol významu pekingské mincovny přišel za dynastie Čching (1644-1912), kdy se stala hlavní z celkem 18 provinčních mincoven v říši. Mincovna sídlila v komplexu budov poblíž Zakázaného města a produkovala nejen standardní bronzové cash, ale i stříbrné taely a později i moderní mince západního typu. Významným milníkem byl rok 1889, kdy byla v Pekingu založena moderní mechanizovaná mincovna Tiě-čchuan-čchü vybavená britskými stroji.

Po pádu císařství v roce 1912 a vzniku Čínské republiky prošla pekingská mincovna reorganizací a zaměřila se na produkci moderních desetinných mincí. Během politických turbulencí v první polovině 20. století přerušovala a obnovovala činnost v závislosti na kontrole města různými mocenskými frakcemi. Po založení Čínské lidové republiky v roce 1949 se pekingská mincovna stala základem nového státního mincovního systému, spravovaného Čínskou lidovou bankou. V současnosti v Pekingu sídlí China Banknote Printing and Minting Corporation, která řídí síť mincoven po celé zemi a pokračuje v tisícileté tradici čínského mincovnictví s využitím nejmodernějších technologií.

Význam pro investory a sběratele

Mince z pekingské císařské mincovny představují pro sběratele fascinující oblast numismatiky s bohatou historií a širokou škálou typů, od běžných bronzových cash až po vzácné zlaté a stříbrné ražby určené pro ceremonijální účely. Pro investory jsou obzvláště zajímavé stříbrné a zlaté mince z pozdního období dynastie Čching a rané republiky, které kombinují historickou hodnotu s obsahem drahých kovů. Stříbrné dolary z období císaře Kuang-sü (1875-1908) s vyobrazením draka jsou ceněny pro svou historickou hodnotu, umělecké zpracování a obsah stříbra.

Příklady

• Cash dynastie Ming – bronzové mince s charakteristickým čtvercovým otvorem a znaky éry vlády císaře
• Dračí dolar (Long Yang) – stříbrná mince z přelomu 19. a 20. století s motivem čínského draka
• Sada provinčních mincí dynastie Čching – kompletní série mincí z různých provinčních mincoven včetně pekingské
• Republikanské stříbrné dolary – mince ražené po roce 1912 s portrétem prezidenta Jüan Š'-kchaje

Zajímavosti

• Pekingská císařská mincovna produkovala speciální velké bronzové mince zvané "chung-pao" (velký poklad), které sloužily jako obřadní dary a nebyly určeny pro běžný oběh. Tyto vzácné mince dosahují dnes na aukcích vysokých cen.
• V době dynastie Čching existovala v Pekingu kromě oficiální mincovny i síť licencovaných soukromých dílen, které za přísného dohledu mohly produkovat běžné bronzové mince k uspokojení enormní poptávky v rostoucí ekonomice.
• Během boxerského povstání (1899-1901) byla pekingská mincovna dočasně obsazena cizími silami, což vedlo k produkci zvláštních mincí s kombinací čínských a západních motivů, které jsou dnes vzácnými sběratelskými kusy.
• Tradiční čínské mince s otvorem byly navrženy tak, aby mohly být navlékány na šňůry, což umožňovalo snadnou manipulaci s velkým množstvím mincí najednou. Standardní jednotka 1000 mincí na šňůře se nazývala "čchüan" a fungovala jako vyšší měnová jednotka.