Penny

Penny je původně staroanglická stříbrná mince o průměru 21 milimetrů, poprvé ražená mercijským králem Offou (757-796), která se stala základem anglického a později britského měnového systému na více než tisíciletí. Tato mince, odvozená od karolinského denáru, ovlivnila mincovnictví celé severní Evropy včetně českých zemí, kde některé typy anglických penny Ethelreda II. sloužily jako předloha pro denáry Boleslava II. Od decimalizace v roce 1971 představuje penny setinu britské libry.

Historie

Počátky penny sahají do období anglosaských království 8. století. Král Offa z Mercie (757-796) jako první zavedl systematickou ražbu stříbrných penny podle karolinského vzoru. Tyto mince o hmotnosti přibližně 1,3 gramu čistého stříbra nesly králův portrét a jméno, na rubu pak jméno mincmistra. Offovy penny představovaly revoluci v anglickém mincovnictví a staly se vzorem pro všechny následující emise.

Významnou reformu provedl Alfred Veliký (871-899), který standardizoval váhu penny na 1,6 gramu a zavedl jednotný systém pro všechna anglosaská království. Jeho penny nesly nápis AELFRED REX a křesťanské symboly. Alfredova měnová politika položila základy pro sjednocení Anglie pod jedinou měnou.

Za vlády Ethelreda II. (978-1016) dosáhly anglické penny vrcholu kvality a rozšíření. Tyto mince s charakteristickým portrétem a křížem na rubu se masivně vyvážely do Skandinávie jako danegeld - výkupné Vikingům. Právě ethelredské penny typu "Crux" se staly předlohou pro české denáry Boleslava II., což dokládá intenzivní obchodní kontakty mezi Anglií a českými zeměmi.

Normanská invaze roku 1066 přinesla kontinuitu v ražbě penny. Vilém Dobyvatel zachoval anglosaský měnový systém, pouze nahradil anglosaské nápisy latinskými. Jeho penny nesly nápis WILLELM REX a byly raženy v více než 70 mincovnách po celé Anglii. Systém pravidelné výměny razidel každé 2-3 roky zajišťoval kontrolu kvality a příjmy koruně.

Ve 12.-13. století prošly penny postupným znehodnocováním. Původní hmotnost 1,6 gramu klesla na 1,4 gramu za Jindřicha II. a dále na 1,3 gramu za Jana Bezzemka. Tento pokles kvality vedl k zavedení nových nominálů - groat (4 pence) za Eduarda I. v roce 1279.

Od 14. století začala ražba dílčích nominálů. Halfpenny (půlpenny) a farthing (čtvrtpenny) umožnily drobnější platby. Tyto mince byly často tak malé, že se běžně používaly přestřižené penny - tzv. cut halfpennies a cut farthings, dokud nebyla zavedena oficiální ražba menších nominálů.

Zásadní změna nastala za Tudorovců v 16. století. Jindřich VIII. drasticky snížil obsah stříbra v penny na pouhých 25%, což vedlo k inflaci a nedůvěře v měnu. Jeho dcera Alžběta I. provedla v roce 1560 měnovou reformu a obnovila kvalitu penny na předreformační úroveň.

Od konce 17. století přešla ražba penny na měď. Karel II. v roce 1672 zavedl měděné halfpenny a farthingy, ale měděné penny začaly být pravidelně raženy až od roku 1797 za Jiřího III. Tyto masivní mince o hmotnosti jedné unce (28 gramů) mědi získaly přezdívku "cartwheel pennies" kvůli své velikosti.

Viktoriánská éra přinesla v roce 1860 změnu na bronzové penny menší velikosti. Tyto mince s portrétem královny Viktorie a obrazem Britannie na rubu se razily až do roku 1970. Bronzové penny se staly ikonickou součástí britské kultury a objevují se v literatuře od Dickense po Beatles.

Decimalizace v roce 1971 znamenala konec tradičního systému, kdy libra = 20 šilinků = 240 pencí. Nový decimální penny představoval setinu libry a byl označován "new penny" do roku 1982. Současné penny jsou raženy z pozinkované oceli (od 1992) a jsou nejmenším nominálém britské měny.

Vliv na evropské mincovnictví

Anglické penny významně ovlivnily severní a střední Evropu. Ve Skandinávii byly anglické penny 10.-11. století hlavní obchodní mincí a místní ražby je věrně kopírovaly. Dánské, norské a švédské penny (penning) byly přímými napodobeninami anglických vzorů včetně ikonografie a váhového standardu.

V českých zemích je vliv patrný na denárech Boleslava II. Typ s křížem (crux) přímo kopíruje ethelredské penny. Tento vliv dokládá intenzivní obchod po tzv. jantarové stezce spojující Baltské moře s Prahou a dále do Středomoří. České denáry však byly lehčí než anglické penny - vážily pouze 0,8-1 gram.

Skotské, irské a manské varianty penny vykazovaly regionální specifika, ale následovaly anglický standard. Po sjednocení britských ostrovů se postupně sjednotil i měnový systém, ačkoli Skotsko si zachovalo některé specifické ražby až do 18. století.

Zajímavosti

• Rčení "penny for your thoughts" pochází z 16. století, kdy penny představovala denní mzdu nádeníka
• V Temži bylo nalezeno přes 10 000 středověkých penny - házely se tam pro štěstí
• Nejdražší penny - vzácný exemplář z roku 1933 - se prodal za 1,7 milionu liber
• Penny Black z roku 1840 byla první poštovní známka na světě v hodnotě jednoho penny
• Tradiční britské penny měly 240 kusů na libru - proto název libra šterlinků
• České muzea vlastní přes 500 anglických středověkých penny nalezených v českých depotech