Peru

Peru je jihoamerická republika existující od roku 1821, která vznikla vyhlášením nezávislosti na Španělském království a stala se dědicem bohatých inckých tradic kombinovaných s hispánskou kulturou. Peru je v numismatice proslulé koloniálními mincemi raženými v Limě ze stříbra z dolů Potosí a modernými soly s motivy inckých památek a peruánských národních symbolů.

Historie

Peru má tisíciletou historii vysokých andských civilizací začínajících kulturou Chavín (900-200 před Kristem) a pokračujících Mochicy, Nazca, Wari a konečně mohutnou inckou říší Tawantinsuyu. Inkové vybudovali od 13. století největší předkolumbovskou říši Ameriky s centrem v Cuscu, která se rozprostírala od Ekvadoru po Chile. Incká společnost byla dokonale organizována s rozvinutým zemědělstvím na terasách, úžasnou architekturou z kamenných bloků a systémem quipu pro uchovávání informací.

Španělské dobytí začalo roku 1532 výpravou Francisca Pizarra, který s 168 muži dokázal dobýt mohutnou inckou říši využívaje vnitřních sporů mezi Atahualpou a Huáscarem o nástupnictví. Zajatý Atahualpa nabídl za svobodu komnatu plnou zlata a dvě komnaty stříbra, ale Španělé ho přesto popravili. Pád incké říše roku 1533 znamenal konec nejrozvinutější americké civilizace a začátek španělského koloniálního panství.

Koloniální místokrálovství Peru (1542-1821) se stalo nejdůležitější španělskou kolonií v Jižní Americe s centrem v nově založené Limě. Objevení obrovských stříbrných dolů v Potosí (dnes Bolívie) učinilo z Peru hlavní dodavatele světového stříbra. Španělé zavedli systém encomienda a později mita, který nutil indiány k práci v dolech za minimální odměnu. Lima se stala sídlem místokrále a centrem španělské moci v Pacifiku.

Indiánský odpor proti španělské nadvládě vyvrcholil velkým povstáním Túpaca Amaru II. roku 1780, které bylo krvavě potlačeno, ale ukázalo hloubku sociálních rozporů v koloniální společnosti. Kreolové postupně získávali větší politický vliv a ekonomickou moc, zatímco indiánské obyvatelstvo zůstávalo marginalizováno a vykořisťováno.

Válka za nezávislost probíhala v Peru pomaleji než v jiných španělských koloniích kvůli silnému španělskému opevnění. Nezávislost vyhlásil José de San Martín roku 1821 po připlutí z Chile, ale skutečné osvobození dokončil Simón Bolívar vítězstvím u Ayacucha roku 1824. Peru se stalo součástí Bolívarovy Velké Kolumbie, ale roku 1829 se osamostatnilo jako nezávislá republika.

19. století bylo charakterizováno politickou nestabilitou, caudillismem a zahraničními válkami. Válka o Tichomořské pobřeží (1879-1883) s Chile skončila peruánskou porážkou a ztrátou nitratových provincií, což zemi ekonomicky devastovalo. Následovalo období rekonstrukce a postupné modernizace pod vedením oligarchie spojené s těžebním průmyslem a zemědělstvím.

20. století přineslo střídání civilních vlád a vojenských diktatur. Významnou postavou byl Alan García, který vládl v 80. letech a znovu v letech 2006-2011. Alberto Fujimori (1990-2000) stabilizoval ekonomiku, ale jeho autoritářské metody vedly k mezinárodnímu odsouzení. Od roku 2001 je Peru stabilní demokracií s rostoucí ekonomikou založenou na těžbě, zemědělství a turismu.

Moderní Peru je multietnickou zemí s indiánskou většinou (Kečuové, Aymárové), kde se oficiálně uznává španělština i indiánské jazyky. Země je známá svojí gastronomií, textilním průmyslem a archeologickými památkami jako Machu Picchu, která přitahuje miliony turistů ročně. Peru je také významným producentem zlata, mědi a stříbra pokračujícím v tisícileté tradici andské těžby.

Peruánské mincovnictví

Předkolumbovské Peru neznalo kovové mincovnictví v evropském smyslu, ale mělo rozvinutý platební systém založený na standardizovaných komoditách. Inkové používali jako platidlo kakaové boby různých velikostí, kousky mědi a bronzu ve standardních tvarech, textilní pásky (tocapu) a především systém práce a služeb (ayni), který nahrazoval peněžní transakce v centrálně plánované ekonomice.

Španělské koloniální mincovnictví zahajilo v Limě roku 1565 založením královské mincovny, která se stala jednou z nejdůležitějších v celé španělské Americe. Lima razila stříbrné reales ze stříbra z Potosí a dalších peruánských dolů, které se staly základem španělského koloniálního obchodu. Peruánské koloniální mince se vyznačovaly vysokou kvalitou a množstvím, které odráželo bohatství místokrálovství.

Nejslavnějšími peruánskými koloniálními mincemi byly "cob" reales - nepravidelně tvarované mince ruční výroby s královským štítem a sloupci plus ultra. Později byly nahrazeny modernějšími kulatými mincemi s precizními motivy španělského štítu, královskými portréty a nápisem "LIMAE" označujícím místo ražby. Peruánské osmirealovky se používaly po celém světě jako mezinárodní platidlo.

Po nezávislosti roku 1821 zavedlo Peru vlastní republikánské mincovnictví s národními symboly. Základní měnou se stal peso rozdělený na 8 realů, později nahrazený solem rozděleným na 100 centavos. Moderní peruánské mince zobrazují incké památky, národní symboly a přírodní krásy země. Zvláště oceňované jsou stříbrné a zlaté pamětní mince s motivy Machu Picchu a dalších archeologických pokladů.

Zajímavosti

• Machu Picchu objevené roku 1911 americkým archeologem Hiramem Binghamem je nejnavštěvovanější inckou památkou světa.
• Potosí byl největší stříbrný důl koloniálního světa a jeho bohatství financovalo španělskou evropskou politiku po dvě staletí.
• Kečuština je oficiálním jazykem Peru po boku španělštiny a mluví jí přes 8 milionů lidí pokračujících v incké tradici.
• Lamy jsou tradičními andskými zvířaty používanými dodnes pro transport ve vysokých horách a zdrojem kvalitní vlny.
• Nazcské linie jsou záhadné geometrické obrazce v poušti viditelné jen ze vzduchu, jejichž účel dodnes není plně objasněn.