Peso

Peso je měnová jednotka používaná v několika zemích Latinské Ameriky a dříve také na Filipínách, jejíž název a koncept vychází ze španělského koloniálního mincovního systému. Termín peso (španělsky "váha") původně označoval stříbrnou minci o váze jedné unce, která se stala základem měnového systému španělského impéria a první globální obchodní měnou. Současné peso existuje v osmi národních variantách od mexického přes argentinské až po uruguayské, přičemž každé má vlastní historii, hodnotu a ekonomický význam.

Historie

Kořeny pesa sahají do 16. století, kdy španělská koruna zavedla jednotný měnový systém pro své americké kolonie. Peso de ocho reales (osmireál), ražený od roku 1535 v mexické mincovně, se stal první skutečně globální měnou. Tyto stříbrné mince o váze 27,47 gramu a ryzosti 930/1000 obsahovaly přibližně 25,5 gramu čistého stříbra a byly akceptovány od Číny po Evropu.

Mexická a limská (Peru) mincovna produkovaly miliony kusů osmireálů ročně z bohatých nalezišť stříbra v Potosí a Zacatecas. Tyto mince se staly tak rozšířené, že tvořily základ mezinárodního obchodu - španělské galeony je převážely do Manily, odkud putovaly do Číny výměnou za hedvábí a porcelán. V britských koloniích v Americe byly známé jako "Spanish dollars" nebo "pieces of eight".

Charakteristický design osmireálů zobrazoval španělský erb s Herkulovými sloupy a mottem "Plus Ultra" na jedné straně a kříž na druhé. Symbol dvou sloupů propletených stuhou inspiroval vznik znaku dolaru ($) - grafické zjednodušení překrývajících se písmen P a S (peso) nebo stylizace sloupů se stuhou.

Po získání nezávislosti v 19. století si většina bývalých španělských kolonií ponechala peso jako národní měnu, ale s vlastními emisemi. Mexiko začalo razit republikánské peso v roce 1823, Argentina v roce 1826, Chile v roce 1817. Každá země postupně vyvinula vlastní variantu s národními symboly nahrazujícími španělskou heraldiku.

Konec 19. století přinesl snahu o standardizaci latinskoamerických měn. V roce 1865 byla podepsána Latinská měnová unie, která měla sjednotit peso na váhu 25 gramů stříbra 900/1000 ryzosti. Projekt však selhal kvůli politické nestabilitě a ekonomickým rozdílům mezi zeměmi. Každé peso si zachovalo vlastní hodnotu a směnný kurz.

Dvacáté století znamenalo pro peso éru dramatických devalvací a hyperinflací. Argentinské peso prošlo pěti denominacemi - peso moneda nacional (do 1970), peso ley (1970-1983), peso argentino (1983-1985), austral (1985-1991) a současné peso (od 1992). Mexické peso ztratilo během 20. století 99,9% své hodnoty vůči dolaru.

Ekonomické krize 80. a 90. let vedly k radikálním měnovým reformám. Mexiko v roce 1993 zavedlo "nuevo peso" v poměru 1000:1 ke starému pesu. Argentina experimentovala s currency board vázajícím peso 1:1 k dolaru (1991-2001), což skončilo katastrofální krizí. Chile jako jediné udrželo relativně stabilní peso díky nezávislé centrální bance.

V 21. století některé země zvažovaly opuštění pesa. Ekvádor v roce 2000 a Salvador v roce 2001 přijaly americký dolar. Panama používá balboa pouze nominálně - v oběhu jsou dolary. Naopak Kuba v roce 2021 sjednotila duální systém peso-CUC do jediné měny, což ukončilo 27 let měnového dualismu.

Současné národní varianty

Mexické peso (MXN) je nejobchodovanější latinskoamerickou měnou a osmou nejobchodovanější měnou světa. S kurzem kolem 17-20 pesos za dolar představuje relativně stabilní měnu. Bankovky zobrazují historické osobnosti od Nezahualcóyotla po Fridu Kahlo. Mince obsahují aztécké a mayské motivy.

Argentinské peso (ARS) trpí chronickou inflací překračující 100% ročně. Oficiální kurz se dramaticky liší od černého trhu ("dólar blue"). Vláda zavádí různé typy kontrolovaných kurzů - turistický, exportní, finanční. Bankovky s portréty národních hrdinů jako San Martín rychle ztrácejí hodnotu.

Kolumbijské peso (COP) je jedinou jihoamerickou měnou používající desetinnou čárku místo tečky. S kurzem přes 4000 pesos za dolar má nejnižší nominální hodnotu. Bankovky zobrazují biodiverzitu země - kondory, jaguáry, žáby. Zajímavostí jsou vertikálně orientované bankovky zavedené 2016.

Chilské peso (CLP) patří k nejstabilnějším v regionu díky exportu mědi. Kurz kolem 800-900 pesos za dolar se drží relativně konstantní. Polymerové bankovky zavedené 2009 patří k nejobtížněji padělatelným na světě. Mince 100 a 500 pesos jsou bimetalické.

Uruguayské peso (UYU) prošlo redenominací v roce 1993 v poměru 1000:1. Současný kurz kolem 40 pesos za dolar je stabilní. Uruguay jako první v regionu zavedla kompletně polymerové bankovky. Zajímavostí je bankovka 2000 pesos s vertikální orientací.

Kubánské peso (CUP) bylo do roku 2021 součástí duálního systému s konvertibilním pesem (CUC). Po sjednocení kurz skočil z 1:1 na 24:1 vůči dolaru. Bankovky zobrazují revolucionáře - Che Guevaru, Camila Cienfuegose. V oběhu dominují státní poukázky MLC nahrazující nedostatkové dolary.

Dominikánské peso (DOP) používá symbol RD$ k odlišení od dolaru. Kurz kolem 55 pesos za dolar je relativně stabilní. Bankovky zobrazují otce vlasti - Duarte, Sánchez, Mella. Mince 25 pesos je jediná bimetalická v karibské oblasti.

Filipínské peso (PHP) je jediné asijské peso, pozůstatek španělské kolonizace. Do roku 1967 se nazývalo peso, pak piso v tagalštině. Kurz 55-60 pesos za dolar patří k nejstabilnějším v jihovýchodní Asii. Bankovky zobrazují národní hrdiny a endemické druhy.

Ekonomický význam a problémy

Peso představuje barometr ekonomické stability Latinské Ameriky. Kurzy jednotlivých pesos vůči dolaru odrážejí politickou situaci, inflaci a důvěru investorů. Mexické peso funguje jako proxy pro emerging markets - jeho oslabení signalizuje globální averzi k riziku.

Chronickým problémem většiny pesos je inflace a devalvace. Pouze chilské a uruguayské peso si udržely relativní stabilitu. Argentinské peso ztratilo od roku 2000 přes 95% hodnoty. Venezuelské bolívar (historicky také peso) zaznamenal hyperinflaci miliony procent.

Dolarizace ekonomik představuje existenční hrozbu pro peso. V Argentině tvoří dolary 60% úspor, v Peru 40%. Občané preferují dolary pro ochranu před inflací. Některé země zavádějí digitální měny (e-peso) jako pokus o modernizaci a kontrolu úniku kapitálu.

Zajímavosti

• Španělské peso de ocho bylo první měnou akceptovanou na všech kontinentech - proto přezdívka "první světový dolar"
• Symbol $ pochází pravděpodobně z překrývajících se písmen P a S na španělských pesech
• Největší denominace peso v historii byla 100 bilionů pesos - argentinská bankovka z hyperinflace 1989
• Filipínské peso je jediná měna zobrazující text ve třech písmech - latinkou, baybayin a arabským
• Mexické peso bylo první měnou na světě používající polymer (1982) - experiment selhal kvůli tropickému klimatu
• V Argentině existuje přes 10 různých směnných kurzů pesa podle účelu transakce