Petr II. Karađorđević
Petr II. Karađorđević (1923–1970) byl poslední král Jugoslávie z dynastie Karađorđevićů. Na trůn nastoupil roku 1934 jako nezletilý po smrti svého otce a během druhé světové války odešel do exilu. Po roce 1945 byla monarchie v Jugoslávii zrušena a Petr II. už nikdy nevládl v zemi.
Historie
Petr II. Karađorđević se narodil 6. září 1923 v Bělehradě jako syn jugoslávského krále Alexandra I. Karađorđeviće a královny Marie Rumunské. Dětství prožil v prostředí státu, který spojoval více národů a historických zemí a byl vnitřně napjatý rozdílnými politickými tradicemi. Už tehdy se ukazovalo, že udržet stabilitu království bude složité, protože se střetávaly centralizační snahy s požadavky na větší autonomii jednotlivých částí země.
Po atentátu na krále Alexandra v roce 1934 se Petr stal králem, ale protože byl nezletilý, byla zřízena regentská rada. V jejím čele stál kníže Pavel Karađorđević. Období regentství spadá do doby rychle se zhoršující mezinárodní situace v Evropě. Jugoslávie se ocitla pod tlakem velmocí a současně řešila vnitropolitické spory, které oslabovaly její schopnost reagovat na krizi.
V březnu 1941 došlo v Jugoslávii k převratu, po němž byl Petr II. prohlášen za plnoletého. Krátce nato však následoval útok Německa a jeho spojenců a království se zhroutilo. Král a vláda odešli do exilu, odkud se snažili udržet kontinuitu státní moci alespoň formálně a diplomaticky. V průběhu války se však situace komplikovala, protože na území Jugoslávie působilo více odbojových proudů a postupně získalo převahu komunistické hnutí vedené Josipem Brozem Titem.
Po skončení války došlo k zásadní změně režimu. V roce 1945 byla monarchie zrušena a Petr II. zůstal v zahraničí. Žil převážně v exilu (zejména ve Velké Británii a později v USA) a jeho postavení se proměnilo na symbolickou roli představitele zaniklého státního zřízení. Zemřel 3. listopadu 1970. Jeho život tak uzavírá dějiny jugoslávské monarchie, která se po druhé světové válce už neobnovila.
Panovník v exilu a numismatické souvislosti
V praktické politice byl Petr II. limitován nejprve nezletilostí a regentstvím, později nuceným exilem. Přesto jeho jméno a titulatura patří k důležitým „časovým značkám“ pro poslední období královské Jugoslávie. V numismatice se s jeho osobou setkáte především na oběžných mincích a bankovkách Království Jugoslávie z doby před zrušením monarchie, kde se uplatňuje tradiční panovnická a státní symbolika (portrétní tradice, státní znak, oficiální titulatura).
Pro srovnání je zajímavá i poválečná změna ikonografie: po roce 1945 mizí dynastické znaky a místo nich nastupují motivy nového režimu. Právě na penězích je přerod státní identity často vidět velmi rychle, protože mince a bankovky jsou „každodenním“ nosičem symbolů moci. Ražby a platidla spojené s Petrem II. tak představují numismatický obraz konce jedné epochy v dějinách Balkánu.
