Alexandr I. Karađorđević

Alexandr I. Karađorđević – král Jugoslávie

Alexandr I. Karađorđević (1888–1934) byl od roku 1921 král Srbů, Chorvatů a Slovinců a od roku 1929 král Jugoslávie. Roku 1929 zrušil ústavu, nastolil diktaturu a stát přejmenoval na Království Jugoslávie. Zahynul roku 1934 při atentátu v Marseille. Za jeho vlády vznikly první mince se jménem Jugoslávie.

Údaj Stručné shrnutí
Život 16. prosince 1888, Cetinje – 9. října 1934, Marseille
Dynastie Karađorđevićové, syn krále Petra I.
Regent 1914–1921, za otce Petra I.
Vláda 1921–1934
Změna názvu státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců přejmenováno 3. října 1929 na Království Jugoslávie
Politický obrat 6. ledna 1929 zrušil vidovdanskou ústavu, rozpustil parlament a převzal přímou moc
Úmrtí 9. října 1934, atentát v Marseille
Nástupce syn Petr II.
Doložená emise Zlatých 20 dinárů s letopočtem 1925 (6,45 g, ryzost 900/1000); stříbrných 50 dinárů 1932 s jeho portrétem

Historie

Alexandr I. Karađorđević se narodil 16. prosince 1888 v Cetinji jako syn pozdějšího srbského krále Petra I. z dynastie Karađorđevićů, která hrála v srbských dějinách zásadní roli už od 19. století. Od června 1914 vládl jako regent za svého otce a v čele srbské státnosti prošel první světovou válkou. Po jejím skončení se stal jednou z klíčových osobností nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Tento stát spojil jihoslovanské národy do společného politického rámce, ale už od počátku v něm existovalo napětí mezi představou centralizované monarchie a požadavky jednotlivých zemí a národních skupin na větší autonomii.

Po smrti otce nastoupil Alexandr 16. srpna 1921 na trůn. Základní problém jeho vlády byl politický i praktický: jak řídit stát, jehož části se lišily jazykem, náboženstvím, historickou zkušeností i hospodářskou úrovní. Politické spory se postupně vyostřovaly a parlamentní systém se potýkal s častými krizemi. Roku 1922 se oženil s rumunskou princeznou Marií.

Zlom přišel 6. ledna 1929, kdy král zrušil vidovdanskou ústavu, rozpustil parlament a nastolil osobní diktaturu, označovanou jako diktatura 6. ledna. Dne 3. října 1929 přejmenoval stát na Království Jugoslávie a dosavadní oblasti nahradil devíti bánovinami. Symbolicky tím zdůraznil jednotnou jugoslávskou identitu nad jednotlivými národními programy. Ústava, kterou vydal roku 1931, jeho osobní moc potvrdila a zachovala jednotný stát.

Alexandr usiloval i o mezinárodní oporu Jugoslávie v meziválečné Evropě. Jeho vláda však byla zatížená vnitřním napětím a radikalizací části opozice. Dne 9. října 1934 ho při státní návštěvě Francie v Marseille zastřelil Vlado Černozemski z Vnitřní makedonské revoluční organizace, jejíž atentát podpořili chorvatští ustašovci. Spolu s králem zahynul francouzský ministr zahraničí Louis Barthou. Na trůn nastoupil jedenáctiletý syn Petr II., za něhož vládlo regentství v čele s královým bratrancem knížetem Pavlem.

Mince za Alexandra I.

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zavedlo roku 1920 dinár, který se zpočátku směňoval v poměru 1 dinár za 4 koruny. První mince se jménem nového státu, zinkové mince 5 a 10 par a niklobronzová mince 25 par, vyšly roku 1920. Roku 1925 následovaly niklobronzové mince 50 par, 1 a 2 dináry a zlatá mince 20 dinárů o hmotnosti 6,45 g a ryzosti 900/1000.

Přejmenování státu na Jugoslávii se do oběživa promítlo se zpožděním. Prvními mincemi se jménem Jugoslávie byly od roku 1931 stříbrné 10 a 20 dinárů s portrétem krále, roku 1932 k nim přibyla stříbrná mince 50 dinárů a opisem v cyrilici „Alexandr I., král Jugoslávie“.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet