Pražský hrad

Pražský hrad je největší hradní komplex na světě a nepřetržité sídlo českých panovníků od jeho založení knížetem Bořivojem I. kolem roku 880 až do současnosti. Tento symbol české státnosti se stal centrem politické moci, místem korunovací a uložení korunovačních klenotů, sídlem pražských biskupů a arcibiskupů i střediskem ražby prvních českých mincí. Jeho rozloha přes sedm hektarů a tisíciletá kontinuita moci činí z Pražského hradu jedinečný fenomén evropských dějin.

Historie

Pražský hrad vznikl na strategicky výhodném ostrohu nad brodem přes Vltavu, kde se křížily důležité obchodní cesty. Archeologické nálezy dokládají osídlení místa již v pravěku, ale vlastní hrad založil první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. mezi lety 880–885. Původní hradiště tvořily dřevěné palisády, valy a příkopy chránící knížecí dvorec s kostelem Panny Marie, druhým nejstarším křesťanským chrámem v Čechách.

Za knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry vznikl kolem roku 920 druhý hradní kostel zasvěcený svatému Jiří. Tento kostel se stal pohřebištěm raných Přemyslovců a později při něm vznikl první ženský klášter v Čechách. Kníže Václav, pozdější svatý patron země, nechal kolem roku 925 vybudovat rotundu svatého Víta, kam uložil relikvii paže svatého Víta darovanou saským králem Jindřichem I. Ptáčníkem.

Zásadní proměnu prodělal hrad za Soběslava I., který po ničivém požáru roku 1135 nahradil dřevěné opevnění kamennými hradbami. Vznikla mohutná románská fortifikace s několika věžemi, z nichž dodnes stojí Černá věž. Soběslav také vybudoval nový knížecí palác, jehož základy byly objeveny při archeologických výzkumech. Kamenný hrad se stal nedobytnou pevností, o čemž svědčí neúspěšné obléhání císařem Konrádem III. roku 1142.

Přemysl Otakar II. zahájil přestavbu hradu v gotickém slohu. Rozšířil hradní areál, vybudoval nové paláce a posílil fortifikaci. Jeho nástupci pokračovali v rozšiřování, ale největší rozmach nastal za Karla IV. Ten roku 1344 zahájil stavbu gotické katedrály svatého Víta podle vzoru francouzských katedrál. Současně nechal přestavět královský palác a vybudoval nové opevnění. Za jeho vlády se hrad stal důstojným sídlem císaře Svaté říše římské.

Husitské války přinesly hradu úpadek. Král Zikmund Lucemburský sídlil raději v Uhrách a hrad chátral. Jeho nástupci z rodu Habsburků preferovali Vídeň a Praha se stala provinčním městem. Oživení přinesla až vláda Vladislava Jagellonského, který nechal vybudovat proslulý Vladislavský sál, největší světský klenutý prostor své doby. Sál sloužil pro korunovace, sněmy i rytířské turnaje.

Zlatý věk zažil Pražský hrad za Rudolfa II. Habsburského, který přenesl císařskou rezidenci z Vídně do Prahy. Hrad se stal centrem vědy a umění, sídlem alchymistů, astronomů a umělců. Rudolf shromáždil obrovské umělecké sbírky a vybudoval Španělský sál pro slavnostní audience. V hradních dílnách pracovali zlatníci a medailéři, vznikaly zde některé z nejkrásnějších renesančních medailí a mincí.

Pražská defenestrace 23. května 1618 na hradě rozpoutala třicetiletou válku. Během stavovského povstání byl hrad poškozen a po bitvě na Bílé hoře roku 1620 vydrancován. Saský vpád roku 1631 a švédské obléhání roku 1648 způsobily další škody. Část uměleckých sbírek Rudolfa II. odvezli Švédové jako válečnou kořist. Po válce hrad opět ztratil funkci panovnického sídla.

Marie Terezie iniciovala poslední velkou barokní přestavbu hradu v polovině 18. století. Vídeňský architekt Niccolo Pacassi sjednotil fasády do klasicistního stylu a vytvořil současnou podobu hradních průčelí. Vznikly nové sály pro dvorské slavnosti, upravena byla Obrazárna a Španělský sál. Přestavba však setřela mnoho původních architektonických prvků.

Po vzniku Československa roku 1918 se Pražský hrad stal sídlem prezidentů republiky. Architekt Josip Plečnik provedl citlivé úpravy hradních zahrad a nádvoří. Za nacistické okupace sídlil na hradě říšský protektor, po válce se vrátili českoslovenští prezidenti. Od roku 1993 je hrad sídlem prezidenta České republiky.

Hrad jako centrum moci a mincovnictví

Pražský hrad byl od počátku centrem hospodářské správy českého státu. Na třetím nádvoří fungovala knížecí, později královská mincovna, kde se razily první české denáry. Archeologové objevili pozůstatky mincovních dílen z 10. století včetně razidel a polotovarů mincí. Mincovna pracovala až do 18. století, kdy byla výroba přesunuta do Vídně.

V hradní mincovně vznikaly nejslavnější české mince – denáry Boleslava I. s nápisem BOLEZLAVS DVX, pražské groše Václava II., zlaté florény Karla IV. i tolary Rudolfa II. Mincmistři zde razili také korunovační medaile a pamětní ražby. Kvalita pražské ražby byla proslulá v celé Evropě. Hradní mincovna měla monopol na ražbu zlatých mincí.

Korunovační klenoty uložené v korunní komoře nad kaplí svatého Václava představují nejvzácnější poklad země. Svatováclavská koruna vyrobená pro Karla IV. roku 1347 obsahuje největší safír v Evropě. Královské žezlo a jablko doplňují insignie, kterými byli korunováni všichni čeští králové. Klenoty jsou chráněny sedmi zámky, jejichž klíče mají nejvyšší ústavní činitelé.

Hrad sloužil také jako státní pokladna a archiv. Ve Starém královském paláci byly uchovávány zemské desky, základní právní dokumenty království. V dobách nebezpečí se sem sváželo stříbro z celé země. Hradní sklepy ukrývaly zásoby mincovního kovu i hotových ražeb. Tento systém fungoval až do novověku.

Zajímavosti

• Největší hrad světa – S rozlohou přes 70 000 metrů čtverečních je Pražský hrad zapsán v Guinnessově knize rekordů jako největší hradní komplex
• Zlatá ulička – V domcích Zlaté uličky bydleli původně hradní střelci, později zlatníci a alchymisté, v domě číslo 22 pracoval Franz Kafka
• Defenestrační okno – Okno, z něhož byli vyhozeni místodržící roku 1618, je dodnes označeno a stalo se symbolem českého odboje
• Vladislavský sál – Do sálu se vjíždělo na koních po Jezdeckých schodech během rytířských turnajů, což je unikátní architektonické řešení
• Tajné chodby – Pod hradem existuje síť středověkých chodeb, některé vedou až k Vltavě a sloužily jako únikové cesty
• Vinná réva – Na jižních svazích hradu se pěstuje nejstarší vinná réva v Čechách, vysazená za Karla IV. kolem roku 1350