Preghaus

Malířova představa ražby mincí ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře, obraz Františka Urbana z roku 1897

Preghaus neboli ražebna byla místnost středověké mincovny, kde pregéři ve svých stolicích razili kladivem mince z vybělených střížků. V kutnohorském Vlašském dvoře zabíral přízemí takzvaného vysokého domu a vedle pokladny pod kaplí jako jediná mincovní místnost přečkal přestavbu na konci 19. století.

Význam ražebna kutnohorské mincovny, pracoviště pregéřů
Jiné názvy preghauz, preggaden; latinsky caractorium
Umístění přízemí vysokého domu ve Vlašském dvoře, vlevo od vjezdu do nádvoří
Prostor síň téměř čtvercového půdorysu, devět klenebních polí na čtyřech nízkých pilířích
Dochování zachována při přestavbě Vlašského dvora na sklonku 19. století

Historie

Název přišel z němčiny, od slovesa prägen – razit. Kutnohorské zápisy ho píší preghauz nebo preggaden, latinské listiny používají slovo caractorium. Podle síně se označovali i pregéřští konšelé: pregéři tvořili spolu s mincíři obec s vlastními konšely a latinské listiny nazývaly pregéřské konšely jurati pregariorum de caractorio, německé „konšelé v preghausu“. Snesení obce z roku 1392 uvádí vedle konšelů ve šmitnách i konšely a radní lidi z preghauzu.

Nad preghausem ležela v prvním patře vysokého domu velká světnice, které zápisy říkají také světnice krále Jeho Milosti. Roku 1525 do ní truhlář dělal lavice, roku 1619 už byla přepažená na byt úředníka mince.

Ražba v Kutné Hoře skončila roku 1727 a Vlašský dvůr potom chátral. Když ho na sklonku 19. století přestavovalo město, zmizely všechny šmitny i dílny obrácené k Rybnému trhu. Z místností sloužících mincování zůstal zachován jen preghaus a pokladna pod kaplí. Dvě úzké vstupní dveře z nádvoří se tehdy změnily v okna a nový vchod vznikl z průjezdu. Přízemí ostatních částí se při přestavbě zvýšilo, preghaus a sklep pod kaplí si ponechaly původní úroveň.

Jak se v preghausu razilo

Pregéř seděl u pregéřské stolice se zapuštěným spodním razidlem. Položil na něj vybělený střížek, přiložil horní razidlo a úderem kladiva minci vyrazil. Razidla – spodky a svršky – dodávali kováři; svršky se pod údery rychle ztloukaly, proto se obrušovaly a ocelovaly. V preghausu k tomu stál brus, na kterém pregéři brousili kladiva a svršky. Roku 1623 měli 36 velkých kladiv na dvouzlatníky a zlatníky a 109 malých na drobnou minci.

Úředníci mince popsali roku 1597, jak práce probíhala. Vybělené střížky se vážily za přítomnosti pregéřů, ti je ve vacích uložili do truhly na dva zámky a druhý den je odnesli do preghausu. Tam si je rozdělili podle malé váhy a po ražbě museli odvést hotové mince stejnou vahou. Chybějící kusy jim úřad srazil z výdělku, za nevzhledně vyražené mince je čekala domluva i trest.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet