Premonetární

Premonetární označuje období před zavedením mincí a předměty používané jako platidla před vznikem raženého kovového oběživa. Tyto primitivní formy peněz zahrnují přírodní i řemeslné výrobky, které plnily funkci směnného prostředku, uchovatele hodnoty a zúčtovací jednotky v období od neolitu do zavedení prvních mincí v 7. století př. n. l.

Historie

Premonetární období začíná s rozvojem směnného obchodu v neolitu kolem 9000 př. n. l., kdy zemědělská revoluce umožnila vytváření přebytků. První doložené premonetární platidlo představují obsidiánové čepele z Anatolie (7000 př. n. l.), které se vyměňovaly za obilí v poměru stanovém podle kvality a velikosti.

V Mezopotámii od 3500 př. n. l. sloužilo jako premonetární platidlo ječmenné zrno. Sumerské účetní tabulky z Uruku dokládají platby v "še" (ječných zrnech) a "gur" (pytlích ječmene). Paralelně se používalo stříbro ve formě kroužků, spirál a tyčinek vážených podle standardu šekelu (8,3 gramu). Tyto kovové premonetární předměty byly předchůdci mincí.

Ve starověkém Egyptě fungovaly jako premonetární platidla měděné kroužky zvané deben (91 gramů) a zlaté kroužky šat (7,5 gramu). Faraonská administrativa používala obilí jako účetní jednotku – platy úředníků se vyčíslovaly v pytlích pšenice. Ve slavné hrobce Tutanchamona byly nalezeny standardizované zlaté spirály používané pro mezinárodní obchod.

V Číně premonetární éra trvala do 11. století př. n. l. Používaly se kaurijské mušle (Cypraea moneta) dovážené z Indického oceánu. Jejich hodnota byla tak ustálená, že čínský znak pro peníze "貝" (bèi) znamená mušle. Později se vyráběly bronzové napodobeniny mušlí a miniaturní zemědělské nástroje – nože a rýče, které byly přímými předchůdci prvních čínských mincí.

V předkolumbovské Americe existovaly sofistikované premonetární systémy. Kakaové boby sloužily jako drobné platidlo v říši Aztéků – krocan stál 100 bobů, otrok 4000. Mayové používali jadeitové sekery a červené lastury Spondylus. Inkové vyvinuli unikátní bezpeněžní systém založený na pracovních povinnostech a redistribuci.

Evropské premonetární období je doloženo nálezy bronzových sekeromlatů, kroužků a hřiven z doby bronzové (2000–800 př. n. l.). V českých zemích byly nalezeny depoty obsahující stovky bronzových srpů, které nikdy nebyly používány jako nástroje – šlo o standardizované platební prostředky. Keltové před zavedením mincí používali železné tyčinky ve tvaru dvojitého kužele.

Typy premonetárních platidel

Premonetární platidla se dělí na přírodní a artefaktové. Přírodní zahrnují mušle, kameny, peří, zuby, kožešiny a zemědělské produkty. Musely být vzácné, trvanlivé a obtížně padělatelné. Kaurijky byly ideální – malé, pevné, lesklé a nemožné napodobit. Používaly se od Afriky po Čínu po tisíce let.

Kovové premonetární předměty představují přechod k mincím. Zahrnují kroužky, spirály, tyčinky, sekery a hroty kopí ze zlata, stříbra, mědi a bronzu. Jejich hodnota se odvozovala od váhy kovu. Hřivny – tyčinky o standardní váze – byly předchůdci evropských mincí. Slovanská hřivna vážila 200 gramů stříbra.

Řemeslné výrobky jako látky, sůl nebo skleněné korálky tvořily specializovaná platidla. V Etiopii se až do 20. století platilo solnými cihlami. V Tichomoří sloužily kamenné disky z ostrova Yap – některé vážily několik tun, vlastnictví se převádělo ústně, zatímco "mince" zůstávala na místě.

Některá premonetární platidla přežila do moderní doby. V německých zajateckých táborech 2. světové války se platilo cigaretami. V Sovětském svazu sloužila vodka jako paralelní měna. V současné Venezuele během hyperinflace fungují jako premonetární platidla vajíčka a toaletní papír.

Zajímavosti

• Největší premonetární "mince" je kamenný disk Rai z Yapu o průměru 3,6 metru a váze 4 tuny – stále slouží jako platidlo při tradičních obřadech
• V hrobě čínského císaře Qin Shi Huanga bylo nalezeno přes 1 milion bronzových miniaturních rýčů – premonetárních platidel v hodnotě dnešních miliard dolarů
• Vikingové používali jako premonetární platidlo standardizované železné pruty zvané "grivna" – odtud pochází ruský rubl
• DNA analýza kaurijských mušlí z českých archeologických nalezišť prokázala, že pocházely z Malediv – doklad dálkového obchodu před 3000 lety
• Poslední oficiální použití premonetárního platidla bylo na Šalomounových ostrovech roku 2002, kdy parlament schválil platbu daní delfíními zuby