Přemyslovci

Přemyslovci byli první českou panovnickou dynastií, která vládla českým zemím od legendárního založení v 9. století až do vymření po meči v roce 1306. Z numismatického hlediska mají mimořádný význam jako zakladatelé českého mincovnictví a tvůrci prvních českých mincí – denárů a brakteátů. Za jejich vlády se vyvinul mincovní systém od raných knížecích ražeb až po vyspělé královské mince včetně slavných pražských grošů, které se staly mezinárodně uznávaným platidlem a změnily monetární situaci ve střední Evropě.

Historie

Přemyslovská dynastie odvozovala svůj původ od legendárního Přemysla Oráče, kterého si podle pověsti vybrala kněžna Libuše za manžela. Historicky doloženým zakladatelem rodu byl kníže Bořivoj I. (vládl cca 870–889), který přijal křesťanství z Velké Moravy. Pod vedením jeho potomků se české knížectví postupně konsolidovalo a rozšiřovalo svůj vliv. Mezi nejvýznamnější přemyslovské panovníky patřili sv. Václav (cca 921–935), který se stal patronem české země; Boleslav I. (935–972), který upevnil přemyslovskou moc; Boleslav II. (972–999), za jehož vlády bylo založeno pražské biskupství; Břetislav I. (1034–1055), autor důležitého nástupnického řádu; Vratislav II. (1061–1092), první český král; Přemysl Otakar I. (1197–1230), který získal Zlatou bulu sicilskou zajišťující dědičnost královského titulu; Václav I. (1230–1253) a Přemysl Otakar II. (1253–1278), kteří rozšířili český vliv daleko za hranice země; a konečně Václav II. (1278–1305), který provedl zásadní měnovou reformu. Dynastie vymřela po meči zavražděním Václava III. v Olomouci v roce 1306, ačkoli v ženské linii pokračovala prostřednictvím sňatků přemyslovských princezen s panovníky jiných rodů.

Mincovnictví za Přemyslovců prošlo několika vývojovými fázemi. První české mince – stříbrné denáry – začal razit Boleslav I. kolem roku 955, pravděpodobně z pověření císaře Oty I. po bitvě na Lechu. Tyto rané denáry napodobovaly bavorské a římsko-německé vzory, ale brzy si vyvinuly svůj charakteristický styl. Za Boleslava II. a jeho nástupců se produkce denárů rozšířila, kvalita a umělecká úroveň se zvýšila. V 11. století za Břetislava I. a jeho nástupců nastal postupný úpadek kvality denárů – klesala jejich hmotnost a ryzost, což odráželo ekonomické problémy země. Na přelomu 12. a 13. století došlo ke změně technologie a místo silnějších dvoustranných denárů se začaly razit tenké jednostranné brakteáty s plastickým reliéfem. Přelomovým momentem bylo zavedení pražského groše Václavem II. v roce 1300. Tato silná stříbrná mince vysoké ryzosti, ražená v centralizované mincovně v Kutné Hoře, znamenala revoluci v evropském mincovnictví a stala se nadregionálním platidlem používaným v celé střední Evropě.

Design přemyslovských mincí prošel výrazným vývojem. Rané denáry nesly na aversu (líci) nejčastěji ruku Boží, kříž nebo portrét panovníka, s opisem obsahujícím jméno knížete (např. BOLEZLAVS DVX – kníže Boleslav). Na reversu (rubu) byl obvykle vyobrazen sv. Václav, kaplice (stylizovaný chrám) nebo kříž, s opisem PRAGA CIVITAS (město Praha) nebo jménem patrona země. S postupem času se ikonografie zpestřovala – na denárech 11. a 12. století se objevovaly složitější motivy, včetně výjevů z křesťanské ikonografie, portréty světců, znázornění panovnických insignií nebo architektonické prvky. Brakteáty z pozdního přemyslovského období často zobrazovaly panovníka na trůnu, svatováclavskou orlici nebo lva, který se postupně stal symbolem českého státu. Pražský groš Václava II. nesl na líci českou královskou korunu obklopenou opisem WENCEZLAVS SECVNDVS (Václav Druhý) a na rubu českého lva s opisem GROSSI PRAGENSES (pražské groše). Hlavními mincovnami za Přemyslovců byly Praha, od 11. století Vyšehrad, dočasně také Brno, Olomouc, Znojmo a od roku 1300 především Kutná Hora, kde byla zřízena centralizovaná královská mincovna nazývaná Vlašský dvůr.

Význam pro investory a sběratele

Mince přemyslovské dynastie patří mezi nejcennější a nejvyhledávanější ražby české numismatiky. Pro sběratele jsou mimořádně atraktivní díky své historické důležitosti, umělecké hodnotě a relativní vzácnosti. Obzvláště ceněné jsou denáry nejstarších přemyslovských knížat (Boleslava I., Boleslava II., Jaromíra), které patří mezi nejvzácnější české mince vůbec a na aukcích dosahují velmi vysokých cen. Pro investory mohou přemyslovské mince představovat zajímavou příležitost dlouhodobého zhodnocení, kombinující numismatickou hodnotu s obsahem stříbra. Pražské groše Václava II. jsou dostupnější a představují výborný vstupní bod pro začínající sběratele se zájmem o přemyslovské období. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají exempláře s dobrým stavem zachování, čitelným opisem a zajímavými variantami, které dokumentují vývoj českého státu a jeho symboliky.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Přemyslovců:

• Denár Boleslava I. – nejstarší česká mince s vyobrazením ruky Boží a kaplice
• Denár Boleslava II. – z období rozkvětu českého denárového mincovnictví
• Denár sv. Václava – ražený Jaromírem s podobiznou českého patrona
• Brakteát Přemysla Otakara I. – tenká jednostranná mince s královským motivem
• Pražský groš Václava II. – revoluční silná stříbrná mince zavedená roku 1300

Zajímavosti

• První české denáry Boleslava I. jsou tak vzácné, že se jich dochovalo jen několik desítek kusů, což z nich činí jedny z nejvzácnějších evropských raně středověkých mincí. Ironické je, že je nechal razit panovník, který získal trůn vraždou svého bratra sv. Václava.
• Na denárech 11. století se často objevují náboženské nápisy nebo invokace jako DEXTERA DEI (pravice Boží) nebo PAX XPC (pokoj s Kristem), což ukazuje na úzké propojení státní moci a křesťanství v raném přemyslovském státě.
• Jedním z nejslavnějších numismatických objevů souvisejících s Přemyslovci byl poklad z Čistěvsi u Hradce Králové, nalezený v roce 1896, který obsahoval přes 1200 stříbrných denárů z 10. a 11. století a výrazně přispěl k poznání raného českého mincovnictví.
• Pro ražbu pražských grošů založil Václav II. v Kutné Hoře první centralizovanou královskou mincovnu v českých zemích – Vlašský dvůr, kde přizval italské odborníky na mincovnictví. Označení "vlašský" odkazuje právě na italský původ těchto expertů.