Publius Septimius Geta
Publius Septimius Geta (189–211) byl římský císař z dynastie Severovců, mladší syn Septimia Severa a od roku 209 spoluvládce otce a bratra Caracally. V prosinci 211 ho Caracalla nechal zavraždit a vyhlásil nad ním zatracení památky – jeho jméno a podoba mizely z nápisů i z části provinčních mincí.
| Narození | 7. března 189 |
|---|---|
| Úmrtí | Prosinec 211, Řím |
| Dynastie | Severovci |
| Otec | Septimius Severus |
| Caesar | 198–209 |
| Císařská vláda | 209–211 |
| Posmrtný osud | Zatracení památky po vraždě na Caracallův rozkaz |
Historie
Narodil se roku 189 jako mladší syn císaře Septimia Severa a Julie Domny. Roku 198 se stal caesarem a koncem roku 209 mu otec udělil titul augusta, takže po boku otce a staršího bratra Caracally vládl jako spolucísař. Severus doufal, že synové budou vládnout společně, bratři však spolu soupeřili už od mládí.
Po otcově smrti roku 211 vládli krátce oba a podle historika Hérodiana uvažovali dokonce o rozdělení říše na dvě poloviny. Matka Julia Domna to odmítla. Koncem prosince 211 zprostředkovala v Římě schůzku k usmíření, na kterou Geta přišel bez stráže; setníci, které poslal Caracalla, ho zabili přímo v matčině náručí.
Caracalla se pak zbavil i Getových stoupenců – podle Cassia Diona bylo pod touto záminkou zabito nebo proskribováno na dvacet tisíc mužů a žen. Nad mrtvým bratrem vyhlásil damnatio memoriae, tedy zatracení památky: Getovo jméno a podoba měly zmizet z nápisů, soch i dokumentů.
Vymazaný císař na mincích
Damnatio memoriae je na Getových památkách doslova vidět. Z nápisu na Severově oblouku na Foru Romanu bylo jeho jméno vysekáno, na takzvaném Severovském tondu – malovaném portrétu císařské rodiny, který je dnes v berlínském Altes Museum – je tvář mladšího syna setřená. Jeho jméno bylo vymazáno i z egyptských papyrů.
Na mincích se zásah projevil hlavně v provinciích. Východní města razila velké bronzy s protilehlými poprsími obou bratrů a na části z nich bylo Getovo poprsí i jméno vysekáno nebo vytlučeno – například na ražbách Stratonikeie v Kárii, Pergamonu a Mytilény na Lesbu.
Říšské ražby s Getovým jménem vznikaly od roku 198, kdy se stal caesarem, a dochovaly se v hojném počtu. Poškozený kus proto není automaticky dobový doklad zatracení památky – mince mohla být poškozena i později a rozlišit dobový zásah od mladšího poškození vyžaduje zkušenost.