Publius Septimius Geta

Publius Septimius Geta byl římský císař, kterého roku 211 zavraždil vlastní bratr Caracalla. Následovalo damnatio memoriae – příkaz vymazat ho z dějin. Jeho jméno se vysekávalo z nápisů a seškrabávalo z mincí, takže poškozený kus je dnes cenným dokladem té události. Narodil se roku 189.

Historie

Narodil se roku 189 jako mladší syn císaře Septimia Severa. Otec ho spolu se starším bratrem Caracallou určil za svého nástupce a oba jmenoval spolucísaři – doufal, že budou vládnout společně. Bratři se ale nesnášeli od dětství.

Po otcově smrti roku 211 vládli krátce oba a podle historika Cassia Diona uvažovali dokonce o rozdělení říše na východní a západní část. Matka Julia Domna to odmítla a pokusila se o smír; při jednom takovém setkání dal Caracalla bratra zabít přímo v matčině náručí.

Caracalla se pak zbavil i Getových stoupenců – prameny mluví o tisících popravených. Aby zahladil stopy, nechal vyhlásit damnatio memoriae, tedy zatracení památky: jméno mrtvého mělo zmizet ze všech nápisů, soch i dokumentů.

Vymazaný císař na mincích

Damnatio memoriae je pro numismatiku fascinující fenomén, protože je na mincích doslova vidět. Getovy ražby se stahovaly a přetavovaly, ale ne všechny – řada kusů zůstala v oběhu a jméno na nich bylo mechanicky poškozeno, vyškrábáno nebo přeraženo.

Nejznámějším příkladem není mince, ale Severovský oblouk v Leptis Magně a takzvaná Severovská tondo – malovaný portrét rodiny, kde je Getova tvář vyškrábaná. Na mincích a nápisech po celé říši se opakuje totéž: prázdné místo tam, kde stálo jméno.

Pro sběratele to znamená dvě věci. Getovy neporušené mince jsou vzácnější, protože je Caracalla nechal stahovat; vládl navíc jen krátce, takže jich mnoho nevzniklo. A poškozený kus není zkažená mince – naopak, pokud je poškození dobové a souvisí s damnatio memoriae, jde o historicky cenný doklad a sběratelé po něm cíleně jdou. Rozlišit dobový zásah od moderního poškození ale vyžaduje zkušenost.