Purkrabí

Purkrabí byl středověký a raně novověký správní úředník, který spravoval hrad nebo město jménem panovníka či feudálního pána. Tato významná funkce zahrnovala vojenské velení hradní posádce, správu přilehlého panství, výkon soudní pravomoci a výběr daní, čímž purkrabí představoval klíčovou postavu v systému zemské správy.

Historie

Termín purkrabí vznikl z německého Burggraf, což doslovně znamená hradní hrabě. Tento úřad se vyvinul v německých zemích během 11. a 12. století, kdy panovníci potřebovali spolehlivé správce pro své hrady a města. Do českých zemí se instituce purkrabího dostala za vlády posledních Přemyslovců ve 13. století, kdy docházelo k intenzivní výstavbě hradů a formování správního systému království. První purkrabí jsou doloženi na královských hradech jako byl Pražský hrad, kde purkrabí pražský patřil mezi nejvyšší zemské úředníky.

Za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II. se síť purkrabství rozšířila po celém království. Purkrabí byli jmenováni na všech královských hradech a spravovali rozsáhlá území kolem nich. Pražský purkrabí získal výjimečné postavení jako první mezi zemskými úředníky, předsedal zemskému soudu a v nepřítomnosti krále často zastupoval panovníka. Purkrabství se stalo základní správní jednotkou, která zahrnovala hrad s posádkou, přilehlé vesnice, lesy a další majetek. Purkrabí vybíral daně, soudil poddané a organizoval zemskou hotovost ze svého obvodu.

V období vlády Lucemburků a zejména za Karla IV. dosáhl úřad purkrabího vrcholu své moci a prestiže. Karel IV. reformoval správní systém a přesně vymezil pravomoci purkrabích. Vedle královských purkrabích existovali také purkrabí na šlechtických hradech, kteří spravovali panství jménem majitele. Ve městech se funkce purkrabího postupně transformovala na úřad rychtáře nebo purkmitra. Pražský purkrabí se stal dědičným úřadem v rukou předních šlechtických rodů, nejdéle jej drželi páni z Rožmberka.

Husitské války a následné období znamenaly oslabení purkrabského systému. Mnoho hradů bylo zničeno nebo obsazeno různými stranami konfliktu. Po husitských válkách již purkrabí neměli takový význam jako dříve, protože šlechta získala větší samostatnost a královská moc byla oslabena. Za Jagellonců v 15. a 16. století se purkrabství často stávalo pouze čestnou funkcí nebo bylo spojeno s konkrétním šlechtickým rodem. Purkrabí královských hradů byli postupně nahrazováni hejtmany.

Definitivní zánik úřadu purkrabího přinesly správní reformy Marie Terezie a Josefa II. v 18. století. Feudální správní systém byl nahrazen moderní byrokratickou správou s krajskými hejtmany a úředníky. Titul purkrabího se zachoval pouze jako historická hodnost bez reálných pravomocí. Poslední formální purkrabství zanikla v českých zemích po roce 1848 v souvislosti se zrušením patrimoniální správy.

Pravomoci a povinnosti purkrabího

Purkrabí vykonával komplexní správní, vojenské a soudní funkce na svěřeném území. Jako vojenský velitel velel hradní posádce, která obvykle čítala několik desítek až stovek ozbrojených mužů. Purkrabí byl zodpovědný za obranyschopnost hradu, zásobování pevnosti a výcvik posádky. V případě válečného ohrožení organizoval obranu celého purkrabství a svolával zemskou hotovost z okolních vesnic. Na strategicky důležitých hradech měl purkrabí k dispozici značné vojenské síly a válečné stroje.

V oblasti civilní správy purkrabí spravoval hospodářství celého panství, které zahrnovalo zemědělskou půdu, lesy, rybníky, mlýny a řemeslné dílny. Dohlížel na robotu poddaných, organizoval hospodářské práce a vybíral naturální i peněžní dávky. Purkrabí vedl účetní knihy, které pravidelně předkládal panovníkovi nebo majiteli panství ke kontrole. Součástí jeho povinností byla také údržba hradních budov, cest a mostů v obvodu purkrabství.

Soudní pravomoc purkrabího zahrnovala nižší i hrdelní soudnictví nad obyvateli panství. Purkrabský soud řešil spory mezi poddanými, majetkové pře, krádeže i vážné zločiny. Purkrabí mohl vynášet tresty včetně trestu smrti, i když rozsudky smrti musely být často potvrzeny vyšší instancí. Na hradě se nacházela vězení a mučírna, kde byli vyslýcháni podezřelí. Purkrabí také dohlížel na dodržování zemského práva a královských nařízení ve svém obvodu.

Zajímavosti

• Nejvýznamnější purkrabský úřad v českých zemích byl pražský purkrabí, který byl prvním mezi zemskými úředníky a často pocházel z rodu pánů z Rožmberka
• Purkrabí Karlštejna měl zvláštní zodpovědnost za ochranu říšských korunovačních klenotů a musel složit speciální přísahu věrnosti
• Některá purkrabství se stala základem pozdějších panství, která si podržela své hranice až do 20. století
• Purkrabí měl právo na část výnosů z panství, obvykle třetinu vybraných daní a dávek, což z této funkce činilo lukrativní úřad
• Na Moravě existoval zvláštní úřad zemského purkrabího brněnského, který byl nejvyšším představitelem moravské šlechty
• Známým purkrabím byl Vilém Zajíc z Hazmburka, který jako purkrabí pražský nechal v 16. století vybudovat Míčovnu na Pražském hradě