Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko bylo dualistickou konstituční monarchií ve střední Evropě, která existovala v letech 1867-1918 jako soustátí dvou relativně autonomních celků - Předlitavska (Rakousko) a Zalitavska (Uhersko). Tato mnohonárodnostní říše představovala jednu z evropských velmocí, jejíž území zahrnovalo dnešní Českou republiku, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a části dalších osmi současných států.

Historie

Vznik Rakousko-Uherska byl výsledkem rakousko-uherského vyrovnání z 8. června 1867, které transformovalo Rakouské císařství po porážce v prusko-rakouské válce roku 1866. Císař František Josef I. byl nucen přistoupit na požadavky maďarské šlechty a přeměnit unitární stát na dualistickou monarchii. Vyrovnání rozdělilo říši na dvě části podle řeky Litavy (Leitha) - západní Předlitavsko ovládané z Vídně a východní Zalitavsko spravované z Budapešti.

Oba státní celky měly vlastní parlamenty, vlády a správní systémy, spojoval je pouze společný panovník, který byl současně rakouským císařem a uherským králem. Společné zůstaly pouze tři ministerstva - zahraničí, války a financí pro jejich krytí. Tento kompromis měl uklidnit národnostní napětí, ale ve skutečnosti vytvořil nové problémy, protože ostatní národy monarchie, zejména Slované, zůstali bez podobných práv.

České země se staly součástí Předlitavska jako korunní země - Království české, Markrabství moravské a Vévodství slezské. Čeští politici marně usilovali o podobné vyrovnání, jaké získali Maďaři. Fundamentální články z roku 1871 a další pokusy o česko-rakouské vyrovnání ztroskotaly na odporu Němců a Maďarů. Přesto české země zažily nebývalý hospodářský rozvoj a staly se průmyslovou základnou monarchie.

Období 1867-1914 představovalo éru relativního míru a prosperity. František Josef I. vládl patriarchálním způsobem, snažil se být nadstranickým arbitrem mezi národy. Monarchie modernizovala infrastrukturu, vznikla rozsáhlá železniční síť, průmysl vzkvétal zejména v českých zemích a okolí Vídně. Kulturní život dosáhl vrcholu - vídeňská moderna, pražská německá literatura, secesní architektura vytvořily jedinečný civilizační okruh.

Anexe Bosny a Hercegoviny roku 1908 vyvolala mezinárodní krizi a zostřila vztahy se Srbskem a Ruskem. Národnostní konflikty se prohlubovaly - Němci a Maďaři bránili své výsady, Slované požadovali rovnoprávnost, Italové a Rumuni směřovali k iredentě. Atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 28. června 1914 se stal záminkou k vyhlášení války Srbsku, což rozpoutalo první světovou válku.

Válečné úsilí odhalilo vnitřní slabost monarchie. Ekonomika kolabovala, zásobování selhávalo, národy odmítaly bojovat za cizí zájmy. Po smrti Františka Josefa roku 1916 se nový císař Karel I. pokusil o reformy a separátní mír, ale bylo pozdě. Vojenské porážky, Wilsonových 14 bodů podporujících sebeurčení národů a revoluce v Rusku urychlily rozpad. Dne 28. října 1918 vyhlásilo Československo nezávislost, následovaly další národy. Císař Karel abdikoval 11. listopadu 1918, čímž Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo.

Správa, ekonomika a mincovnictví

Správní systém Rakousko-Uherska byl mimořádně složitý kvůli dualistické struktuře. Předlitavsko zahrnovalo 17 korunních zemí s různým stupněm autonomie, Zalitavsko bylo centralizovanější s dominancí maďarizace. Společná armáda, námořnictvo a diplomacie byly řízeny z Vídně, ale uherská honvédská armáda měla značnou samostatnost. Byrokratický aparát čítal statisíce úředníků a fungoval v desítce úředních jazyků.

Ekonomicky představovala monarchie velký vnitřní trh s 52 miliony obyvatel. České země produkovaly 70 procent průmyslové výroby Předlitavska - textil, strojírenství, zbrojovky Škoda. Uhersko bylo obilnicí monarchie, Halič dodávala ropu, alpské země dřevo a rudy. Zlatá koruna zavedená roku 1892 patřila k nejstabilnějším měnám Evropy. Mincovny v Kremnici, Vídni a Benátkách razily jednotné oběživo s portrétem panovníka.

Mincovní systém používal korunovou měnu dělenou na 100 haléřů. Razily se zlaté mince (10, 20, 100 korun), stříbrné (1, 2, 5 korun) a drobné z nedrahých kovů. Jubilejní ražby k výročím panovníka patří dnes k vyhledávaným sběratelským artiklům. Poslední zlaté mince s Karlem I. z roku 1918 jsou extrémně vzácné.

Zajímavosti

• Rakousko-Uhersko mělo 11 úředních jazyků a na bankovkách byly nominální hodnoty uvedeny v osmi jazycích
• Císař František Josef I. vládl neuvěřitelných 68 let, což je jeden z nejdelších panovnických údobí v evropské historii
• Monarchie měla pouze 65 kilometrů přímého přístupu k moři u Terstu, přesto provozovala významné válečné námořnictvo
• V rakousko-uherské armádě sloužilo 78 různých jazykových komunit a velitelé museli ovládat alespoň čtyři jazyky
• Zlatá stokoruna z roku 1908 k jubileu císaře obsahovala 30,5 gramu ryzího zlata a dnes má hodnotu přes 400 000 Kč
• Poslední rakousko-uherská císařovna Zita Bourbonsko-Parmská zemřela až v roce 1989 ve věku 96 let