Real
Real je historická stříbrná mince a měnová jednotka, která vznikla ve středověkém Španělsku a následně se rozšířila do španělských kolonií v Americe a Asii, kde zásadně ovlivnila vývoj světového měnového systému. Tato významná mince, jejíž název pochází ze španělského slova "real" (královský), představovala po staletí jednu z nejstabilnějších a nejrespektovanějších měn světa, stala se předchůdcem amerického dolaru a zanechala trvalou stopu v měnových systémech mnoha zemí, jejíž ozvěny lze nalézt dodnes.
Historie
Real jako mincovní jednotka byl zaveden ve 14. století během vlády kastilského krále Petra I. (1350-1369), který provedl měnovou reformu s cílem stabilizovat ekonomiku po období inflace. První realy byly raženy ze stříbra o hmotnosti přibližně 3,5 gramu. Zásadní zlom přišel v roce 1497, kdy královský pár Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská provedli tzv. Pragmatickou měnovou reformu, která standardizovala hodnotu realu na 3,43 gramu stříbra ryzosti 930/1000 a zavedla decimální systém (1 real = 34 maravedí). Nejvýznamnější mincí tohoto systému se stal "real de a ocho" (osmireál, tzv. "piece of eight"), který obsahoval přibližně 27 gramů stříbra a stal se předchůdcem amerického dolaru. S objevením bohatých stříbrných dolů v amerických koloniích, zejména v Potosí (dnešní Bolívie) a v Mexiku, začala masová produkce realů, které se staly první skutečně globální měnou. Real byl používán nejen ve španělském impériu, ale byl akceptován v mezinárodním obchodě od Číny přes Rusko až po Severní Ameriku. V 18. století bylo Španělsko nuceno reagovat na zhoršující se ekonomickou situaci a inflaci několika měnovými reformami, které vedly k postupnému snižování obsahu stříbra. Definitivní konec realu ve Španělsku přinesla decimální reforma v roce 1869, kdy byl nahrazen pesetou. V latinskoamerických zemích realy přežívaly déle – např. v Mexiku byl real oficiální měnou až do roku 1897. Jako zajímavost lze uvést, že současný brazilský real, zavedený v roce 1994, je pojmenován po této historické měně, ačkoliv nemá přímou návaznost na původní španělský a koloniální real.
Real jako mince měl několik charakteristických rysů, které se v průběhu času vyvíjely. Z fyzického hlediska se jednalo o stříbrné mince různých nominálních hodnot, přičemž nejběžnějšími byly ½ realu, 1 real, 2 realy, 4 realy a 8 realů (real de a ocho, také zvaný španělský dolar nebo "piece of eight"). Původní realy měly nepravidelný tvar, ale s technologickým pokrokem se od 16. století stávaly pravidelnějšími. Hmotnost standardního realu se pohybovala kolem 3,4 gramu, osmireál vážil přibližně 27 gramů. Z hlediska designu prodělaly realy značný vývoj – rané ražby nesly heraldické symboly Kastilie a Leónu, později se objevil portrét panovníka a habsburský znak. Zásadní změnu přinesla reforma Karla III. v roce 1772, která zavedla nový design s portrétem krále na aversu a španělským znakem na reversu, obklopeným nápisy a sloupky (tzv. "pillar dollars" nebo "columnarios"). Z technologického hlediska se způsob ražby vyvíjel od ručního ražení kladivem k mechanizované ražbě pomocí válcových a později šroubových lisů. Výrazným znakem byla i kvalita ražby – španělské mincovny, zejména v Madridu, Seville a později v Mexiku a Peru, patřily k technologicky nejvyspělejším na světě. Zajímavým aspektem byly mincovní značky (mintmarky), které identifikovaly mincovnu, mincmistra a často i rok ražby, což umožňuje přesnou identifikaci původu mince.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatické investory představují historické realy atraktivní oblast s několika specifickými výhodami. Díky široké geografické distribuci a množství variant existuje pestrá škála investičních možností od relativně dostupných mincí (několik set dolarů) až po extrémní rarity. Zvláštní investiční potenciál mají zejména rané kolumbijské ražby, přeražby (mince ražené na starších realech) a realy z méně běžných mincoven jako Santiago de Chile nebo Manila (Filipíny). Z hlediska uchovatele hodnoty jsou realy zajímavou alternativou ke zlatu – kvalitní exempláře vykazují dlouhodobě stabilní růst hodnoty s nízkou korelací k běžným investičním nástrojům. Pro sběratele nabízejí realy možnost specializace podle období, panovníků, mincoven nebo typologických variant, přičemž komplexita systému umožňuje vybudovat fascinující a hodnotnou sbírku i při omezeném rozpočtu.
Příklady
Mezi nejvýznamnější a sběratelsky nejhodnotnější typy realů patří "Pillar Dollars" (sloupkové dolary) z období 1732-1772 s motivem dvou sloupů (Herkulovy sloupy) a nápisem PLUS ULTRA na reversu, "Portrait Dollars" (portrétní dolary) z období 1772-1825 s portrétem příslušného španělského krále, a "Cob Coins" (nepravidelné ručně ražené mince) z 16.-17. století, které jsou ceněny pro svůj historický význam a rustikální charakter. Z hlediska hodnoty se ceny pohybují od cca 100 USD za běžné pozdější realy v průměrném stavu až po 10 000-100 000 USD za extrémní rarity jako jsou první mexické realy ražené v roce 1536 nebo tzv. "Heart Dollars" – speciální osmirealy s motivem srdce z mincovny Nové Španělsko.
Zajímavosti
- Symbol "$" používaný pro americký dolar je odvozen od vzhledu španělského osmirealu typu "Pillar Dollar", kde dva sloupy (Herkulovy sloupy) s nápisovou páskou vytvářely vizuální podobu dnešního znaku dolaru.
- V koloniální Severní Americe byl nedostatek drobných mincí řešen fyzickým rozřezáváním osmirealů na osm částí ("pieces of eight"), což dalo vzniknout termínu "bit". Označení "two bits" pro čtvrtdolar je přežitkem tohoto historického dělení realu a používá se v USA dodnes.
- Nejpozoruhodnějším příkladem vlivu realu na světové měny je americký dolar, který byl v roce 1792 definován jako ekvivalent španělského osmirealu, a dokonce i první americké stříbrné dolary měly identickou hmotnost a ryzost jako jejich španělské protějšky, aby byla zajištěna jejich akceptace v mezinárodním obchodě.