Brazílie

Brazílie je největší jihoamerický stát, nezávislý od roku 1822 a republikou od roku 1889; vznikla vyhlášením nezávislosti na Portugalském království a stala se pátou největší zemí světa s nejlidnatější portugalsky mluvící populací. Brazílie je v numismatice proslulá koloniálními mincemi raženými z brazilského zlata, moderními realy a charakteristickými investičními mincemi s motivy brazilské přírody a kultury.

Historie

Brazílie byla před portugalským příchodem obydlena stovkami indiánských kmenů s různou úrovní kultury. Pobřežní Tupíové měli rozvinuté zemědělství založené na manioku a kukuřici, zatímco v amazonském pralese žily kočovné kmeny lovců a sběračů. Portugalský mořeplavec Pedro Álvares Cabral oficiálně objevil Brazílii roku 1500 během své cesty do Indie, ačkoliv pravděpodobně o její existenci věděl již z dřívějších tajných výprav.

Raná portugalská kolonizace se soustředila na těžbu brazilského dřeva (pau-brasil), podle kterého země získala jméno. Systematická kolonizace začala až ve 30. letech 16. století zavedením systému kapitánství (capitanias), kdy portugalská koruna rozdělila pobřeží mezi feudální držitele pověřené kolonizací. Nejúspěšnější bylo kapitánství São Vicente a Pernambuco, kde se rozvinuly první cukrovarné plantáže.

Cukrovarné hospodářství 16. a 17. století učinilo z Brazílie nejbohatší portugalskou kolonií. Rozsáhlé plantáže v Bahii a Pernambuku produkovaly cukr pro evropské trhy pomocí práce afrických otroků dovážených z portugalských afrických kolonií. Vznikl tak atlantský trojúhelník - evropské výrobky do Afriky, afričtí otroci do Ameriky a americký cukr a tabák do Evropy.

Objevení zlata v Minas Gerais kolem roku 1695 přineslo novou vlnu portugalské kolonizace a prosperity. Brazilská zlatá horečka přitáhla tisíce kolonistů do vnitrozemí a centrem těžařské oblasti se stala Vila Rica (dnešní Ouro Preto). Brazilské zlato financovalo portugalskou kulturu, královské stavby a mezinárodní obchod. Centrum kolonie se přesunulo ze Salvadoru do Ria de Janeira, které se stalo hlavním městem roku 1763.

Napoleonské války zásadně změnily brazilské dějiny. Portugalský dvůr uprchl roku 1808 před francouzskou invazí do Ria de Janeiro a João VI. vládl portugalské říši přímo z brazilského území. Toto období přineslo ekonomickou liberalizaci, kulturní rozkvět a povýšení Brazílie na království rovnoprávné s Portugalskem roku 1815.

Po návratu João VI. do Portugalska roku 1821 zůstal v Brazílii jeho syn Pedro jako regent. Rostoucí tlak lisabonského parlamentu na návrat ke koloniálnímu statusu vedl k vyhlášení nezávislosti 7. září 1822. Pedro se stal císařem Pedrem I. a založil brazilské císařství, které patřilo k americkým monarchiím 19. století. Nezávislost byla mezinárodně uznána roku 1825.

Brazilské císařství (1822-1889) prošlo dvěma panovníky - Pedro I., který abdikoval roku 1831, a Pedro II., jenž vládl 58 let a přeměnil Brazílii v moderní stát. Pedro II. byl osvícený panovník podporující vědy, umění a postupné zrušení otroctví. Brazilské císařství vedlo neúspěšnou Cisplatinskou válku proti Argentině (1825–1828), po níž vznikla nezávislá Uruguay, a Paraguajskou válku (1864-1870) v alianci s Argentinou a Uruguayí.

Abolice otroctví roku 1888 bez kompenzace velkostatkářům oslabila podporu monarchie a roku 1889 byl císař Pedro II. svržen vojenským pučem vedeným maršálem Deodoro da Fonsecou. Vznikla Brazilská federativní republika, která přetrvává dodnes jako největší jihoamerická demokracie.

20. století přineslo střídání civilních vlád a vojenských diktatur. Getúlio Vargas stál v čele země v letech 1930–1945, přičemž v letech 1937–1945 vedl diktaturu Estado Novo. V letech 1951–1954 vykonával prezidentský úřad po vítězství v přímých volbách roku 1950. Prosazoval modernizaci brazilské ekonomiky. Vojenská diktatura (1964-1985) potlačovala politické svobody, ale realizovala hospodářské reformy. Návrat k demokracii roku 1985 a nová ústava roku 1988 ustanovily současný demokratický režim.

Moderní Brazílie je regionální mocností s největší ekonomikou Jižní Ameriky založenou na zemědělství, těžbě, průmyslu a službách. Země je členem skupiny BRICS a významným hráčem v globální politice. Brazilská kultura včetně karnavalu, fotbalu, hudby a gastronomie má celosvětový dosah.

Brazilské mincovnictví

Předkolumbovské kmeny neměly rozvinuté kovové mincovnictví, ale používaly k obchodu standardizované předměty jako mušle, peří vzácných ptáků, kameny a jednoduché kovové ozdoby. Tento barterový systém fungoval mezi různými kmeny na rozsáhlém brazilském území a byl základem intertribálního obchodu s produkty amazonského pralesa.

Portugalské koloniální mincovnictví v Brazílii začalo roku 1694 založením mincovny v Bahii (Salvador) a později v Riu de Janeiro a Minas Gerais. Brazilské koloniální mincovny razily portugalské mince ze zlata a stříbra těženého na místě, zejména ze zlatých dolů Minas Gerais objevených na konci 17. století. Tyto mince měly portugalské motivy - královský štít, kříž Řádu Krista a královské portréty.

Nejslavnějšími brazilskými koloniálními mincemi byly portugalské dobry a peças ražené z brazilského zlata, které patřily mezi nejkvalitnější zlaté mince 18. století. Brazilské zlato umožnilo Portugalsku razit mince vysoké ryzosti s překrásnými portréty králů a alegorickými motivy. Stříbrné patacas a vinténs sloužily běžnému koloniálnímu obchodu, zatímco měděné reis byly určeny pro drobné transakce.

Po nezávislosti roku 1822 zavedlo Brazilské císařství vlastní mincovní systém založený na milreis rozděleném na 1000 reis. Císařské mince nesly portréty Pedra I. a Pedra II. s imperiálními symboly a brazilskou heraldickou symbolikou. Kvalita brazilského císařského mincovnictví byla vysoká a mince se staly základem jihoamerického obchodu po celé 19. století.

Republikánská Brazílie pokračuje v tradici kvalitního mincovnictví s moderními realy zavedenými roku 1994. Současné brazilské oběžné mince zobrazují osobnosti národních dějin – od Cabrala po barona Rio Branco – a alegorii Republiky. Brazílie razí také oblíbené investiční mince a pamětní emise oslavující olympijské hry, fotbalová mistrovství a přírodní krásy největší jihoamerické země.