Řezno

Řezno (Regensburg) je bavorské město na Dunaji, které hrálo klíčovou roli v raných českých dějinách jako sídlo východofranských králů a centrum bavorského vévodství. Pro české země bylo Řezno po staletí hlavním obchodním partnerem, sídlem biskupství spravujícího českou církev až do založení pražského biskupství roku 973 a místem, kde se razily řezenské feniky – stříbrné mince hojně používané v přemyslovských Čechách. Právě v Řezně roku 895 složil český kníže Spytihněv I. lenní hold východofranskému králi, čímž připojil Čechy k západní Evropě.

Historie

Řezno, latinsky Ratisbona nebo Regensburg v němčině, vzniklo na místě římského vojenského tábora Castra Regina, založeného roku 179 za císaře Marka Aurelia. Římská pevnost střežila nejsevernější bod Dunaje a hranici mezi říší a germánskými kmeny. Po pádu západořímské říše se města zmocnili Bavoři, kteří zde vybudovali své kmenové centrum. Od 6. století bylo Řezno sídlem bavorských vévodů z rodu Agilolfingů.

Zásadní význam získalo Řezno po připojení Bavorska k Franské říši za Karla Velikého roku 788. Město se stalo východní základnou pro franskou expanzi do střední Evropy a christianizaci Slovanů. Roku 739 zde svatý Bonifác založil biskupství, které získalo jurisdikci nad rozsáhlým územím včetně Čech. Řezenští biskupové vysílali první misionáře k západním Slovanům a později spravovali českou církev.

Pro české dějiny byl přelomový rok 845, kdy se v Řezně nechal pokřtít se svou družinou čtrnáct českých knížat. Tato událost, zaznamenaná ve Fuldských análech, představuje první historicky doloženou zmínku o Češích. Křest byl pravděpodobně spíše politickým aktem podřízení se franské moci než skutečnou konverzí, protože christianizace Čech probíhala ještě dlouho poté.

Nejvýznamnější událostí česko-řezenských vztahů byl příjezd knížete Spytihněva I. roku 895, kdy se dobrovolně podřídil východofranskému králi Arnulfovi Korutanskému. Tímto aktem se Čechy odpoutaly od rozpadající se Velké Moravy a připojily se k západoevropskému civilizačnímu okruhu. Současně byla česká církev podřízena řezenskému biskupství, což znamenalo příklon k latinské liturgii místo slovanské.

V 10. a 11. století bylo Řezno častým místem říšských sněmů, kde se čeští knížata setkávala s německými panovníky. Zde skládali lenní holdy, uzavírali mírové smlouvy a řešili spory. Vratislav II. například obdržel v Řezně roku 1086 z rukou císaře Jindřicha IV. královskou korunu jako první český král. Řezenský sněm roku 1041 ukončil válku mezi císařem Jindřichem III. Černým a českým knížetem Břetislavem I.

Ekonomický význam Řezna pro české země byl enormní. Město leželo na křižovatce důležitých obchodních cest – dunajské vodní cesty a zemské stezky z Itálie přes Alpy do střední Evropy. Řezenští kupci kontrolovali obchod mezi Západem a Východem, dováželi do Čech luxusní zboží, zbraně a sůl výměnou za kožešiny, vosk, med a otroky. Řezenská kupecká kolonie v Praze patřila k nejvlivnějším cizineckým komunitám.

Církevní závislost Čech na Řezně trvala až do založení pražského biskupství roku 973. Řezenští biskupové jmenovali české kněze, svěcili kostely a vybírali desátky. Tato podřízenost byla pro české knížata často tíživá, protože řezenský biskup Wolfgang dlouho bránil vzniku samostatného českého biskupství. Teprve diplomatické úsilí Boleslava II. a podpora císaře Oty I. Velikého vedly k osamostatnění české církve.

Ve 12. století si Řezno udrželo postavení významného obchodního centra, ale jeho politický význam pro Čechy klesal. České království získalo větší samostatnost a přímé vztahy s císařským dvorem. Přesto zůstalo Řezno důležitým obchodním partnerem. Ve 13. století získalo status svobodného říšského města, což posílilo jeho ekonomickou prosperitu.

Řezenské mincovnictví a vliv na Čechy

Řezenská mincovna patřila k nejvýznamnějším v raně středověké Evropě a její produkce zásadně ovlivnila české peněžní hospodářství. Řezenské feniky neboli denáry se razily od karolinské doby a staly se hlavní obchodní mincí v bavorsko-českém prostoru. Tyto stříbrné mince o váze kolem 1,4 gramu byly uznávaným platidlem po celé střední Evropě.

V českých nálezech z 10. a 11. století tvoří řezenské feniky významnou část. Byly to právě řezenské mince, které inspirovaly první české denáry knížete Boleslava I. Český denár převzal váhový standard i základní ikonografii řezenských ražeb – lineární karolinský chrám a kříž. Řezenští mincmistři pravděpodobně pomáhali při založení pražské mincovny.

Charakteristickým znakem řezenských feniků byl obraz karolinského chrámu s nápisem REGANESBURG nebo zkráceně REGAN. Na rubu se objevoval kříž s různými symboly v kvadrantech. Kvalita řezenských ražeb byla vysoká, obsah stříbra se pohyboval kolem 900/1000, což zajišťovalo jejich široké přijetí v obchodě.

Řezno bylo také centrem peněžní směny a úvěrových obchodů. Řezenští bankéři půjčovali českým knížatům peníze na válečná tažení a výstavbu hradů. Známý je případ, kdy si Břetislav I. vypůjčil v Řezně značnou sumu na financování polského tažení roku 1039. Tyto finanční vztahy přispěly k monetarizaci české ekonomiky.

Zajímavosti

• Kamenný most – Řezenský kamenný most z 12. století je nejstarším dochovaným kamenným mostem v Německu a byl vzorem pro Karlův most v Praze
• Věčný sněm – Od roku 1663 do roku 1806 zasedal v Řezně nepřetržitě říšský sněm Svaté říše římské, což je unikát v evropských dějinách
• První kavárna – V Řezně byla roku 1686 otevřena první kavárna v Německu, kam chodili i čeští kupci uzavírat obchody
• Řezenská hořčice – Proslulá řezenská hořčice se vyvážela do Čech už ve středověku a byla oblíbená na pražském královském dvoře
• Astronomické hodiny – Řezenské astronomické hodiny z roku 1385 byly inspirací pro pražský orloj, jejich tvůrce studoval v Praze
• Největší poklad – Roku 1950 byl v Řezně nalezen poklad 1200 českých a bavorských denárů z 11. století, největší nález raně středověkých mincí v Bavorsku