Rhodos

Rhodos (starověký) byl významný řecký ostrov a město-stát v jihovýchodním Egejském moři, který v antice proslul jako mocné obchodní centrum a místo jednoho ze sedmi divů starověkého světa. Starověký Rhodos je v numismatice známý především díky svým charakteristickým mincím s motivy růže, které odrážely název ostrova.

Historie

Ostrov Rhodos byl osídlen již v prehistorických dobách, avšak jeho zlatý věk nastal v helénistickém období po roce 408 před Kristem, kdy se tři původní dorské městské státy Lindos, Ialysos a Kameiros spojily a založily nové hlavní město Rhodos. Toto sjednocení umožnilo ostrovu stát se jedním z nejvýznamnějších obchodních a námořních center antického Středomoří.

Strategická poloha Rhodosu na křižovatce obchodních cest mezi Evropou, Asií a Afrikou z něj učinila klíčového zprostředkovatele mezinárodního obchodu. Rhodští obchodníci a námořníci dosáhli takové pověsti, že jejich námořní právo bylo později převzato Římany a stalo se základem moderního námořního práva. Ostrov si dlouho udržoval nezávislost díky své obchodní síle a diplomatické obratnosti.

Nejslavnějším obdobím v historii starověkého Rhodosu bylo 3. století před Kristem, kdy zde byl postaven Kolos rhodský, obrovská bronzová socha boha Hélia vysoká přes 30 metrů. Tato socha, považovaná za jeden ze sedmi divů starověkého světa, stála u vstupu do přístavu a symbolizovala moc a bohatství ostrova. Bohužel byla zničena zemětřesením již v roce 226 před Kristem.

V roce 164 před Kristem Rhodos ztratil svou nezávislost a stal se součástí římské říše. Přesto si ostrov udržel významné postavení jako centrum vzdělanosti a kultury, kde studovali významní římští občané včetně Caesara a Ciceona.

Mincovnictví a numismatické význam

Starověký Rhodos je v numismatice vysoce ceněn díky svým charakteristickým mincím s motivy růže, které přímo odkazovaly na název ostrova (řecky "rhodos" znamená růže). Nejčastějšími motivy na rhodských mincích byly hlava boha slunce Hélia na líci a růže na rubu, často doplněná nápisem s názvem města.

Rhodské mince se razily především ze stříbra a měly vysokou kvalitu zpracování i ryzost kovu, což jim zajišťovalo široké přijetí v celém antickém světě. Mezi nejznámější patří tetradrachmy a didrachmy s výrazným uměleckim provedením. Kvalita rhodských mincí byla natolik uznávaná, že se staly mezinárodním platidlem používaným daleko za hranicemi ostrova.

Rhodské mincovnictví dosáhlo vrcholu v období mezi 4. a 2. stoletím před Kristem, kdy ostrov zažíval největší hospodářský rozkvět. Motivy na mincích odrážely nejen místní tradice, ale také politické spojenectví a obchodní vztahy s jinými řeckými městy-státy.

Zajímavosti

• Kolos rhodský byl postaven z bronzu získaného z obléhacích strojů, které po sobě zanechal makedonský král Demetrios Poliorkétés po neúspěšném obléhání města v roce 305 před Kristem.
• Rhodos byl považován za ostrov boha slunce Hélia, podle legendy mu ho daroval sám Zeus jako dar za to, že Hélios zapomněl vzít svůj podíl při dělení světa mezi bohy.
• Rhodští námořníci vyvinuli první námořní pojišťovnictví v historii - systém, kdy obchodníci sdíleli rizika spojená s námořními cestami.
• Na ostrově fungovala jedna z nejslavnějších řečnických škol antiky, kterou navštěvovali budoucí římští politici a právníci.